Srdce mi tepe rychlostí blesku a přestávam přemýšlet jako spořádaný člověk. Ublížit člověku je jednoduché, ale jak tyto chyby odčinit? To už je pro člověka jako Harry je nepředstavitelná věc. Nikdy nemiloval. Nikdy nemusel vysvětlovat věci, které se jiným nelíbily. Jeho srdce bylo zkamenělé a teď? Je to sečtělý muž, ale tohle je životní lekce, kterou procházíme společně a Harry v ní tápe. Krok za krokem je lepši člověk, ale nevím, jestli to dokáže. Slibovat je něco jiného než dělat. Vím, že je překvapený všemi těmi věcmi jako je láska, strach a bolest nebo to že jeho slova bolí. Každým dnem se do něj zamilovávam víc a víc. Je moje první láska a doufám, že poslední. Nikdy jsem si nepředstavovala jak bude vypadat moje budoucnost, ale poté, co jsem ho poznala jsem si uvědomila, že život není jen o tom dělat svoje rodiče šťastnými. Poslední půl rok byl nejlepší i nejhorší měsíce mého života. Svět se točí pořád dokola jako kolotoč a vrací na stejné místo. Na místo, kde je Harry. Představa, že by tady nebyl je strašná. Myšlenky mi zacházejí do detailů všech mých pocitů. Den co den, měsíc co měsíc jsem bádala jak Harrymu pomoct s obnovením jeho lepší stránky. Marně jsem si myslela, že se změnil, ale jakmile nastane problém či nějaká překážka tak se v něm probudí jeho staré já a je po všem. Po lásce. Po citech. Jde jen o to udělat něco, co ho zlomí, ale nevím, kde hledat alespoň malou nápovědu, jak na to. Z celého srdce si přeju, aby se Harry vzchopil a udělal z mého i ze svého života procházku tou nejkrásnější pohádkou.
Všechno je tiché. Tahle jehi chyba málem stála náš vztah a postupem času, té chvilky v tichosti jsem je zamyslela nad tím jakou hloubku a si vůbec tahle hádka měla. Harrymu se snažím dát všechno, co mám. Někdy i víc, ale potřebuje víc. Asi. Někdy si říkám, jestli mi za to stojí. Za to trápení, ale pak se podívam do jeho očí a uvidím ten nádherný úsměv a všechny chyby, které udělal, se rozplynou. Sedět u knihy a číst mezi řádky asi smysl nemá, ale tímto si uvědomji všechno, co se stalo. Bez dalších úvah jsem se zvedla a šla si pro cigaretu. Sebrala jsem ji ze stolku a odkráčela jsem na menší balkónek. Zapalím si jí a po chviličce už vydechuju kouř.
,,Dáš si?" Z nenadání na mě vybafne Harry s trávou v ruce. Jemně přikývnu a opět se ponořím do světa mých nespoutaných myšlenek.
