Megan
Seděla jsem bezmála dvě hodiny na sedačce v obýváku a čekala jak pes na to až přijde Harry, který se s dovolením jen tak sebral a odešel. Nepohádali jsme se jen jsem nesouhlasila s jeho názorem. Je tak paličatý, ale i přesto začínám k němu cítit jisté věci. Jsem smutná z toho, že si mě neváží. Smutná z toho, že jeho dotyky nejsou pravé. Jsou bez lásky a taky mě mrzí, že mi neříká jak se cítí. Proč mi neřekne, že ho něco štve? Nebo, že je smutný. Vidím, že je, ale sám si to nedokáže přiznat.
„Achjo, co mám tady dělat," povzdechla jsem si. Začíná se stmívat a já už jsem zoufalá z toho kde je. Zakručelo mi v bříšku a to je signál toho, že bych se měla zvednout a jít si udělat něco k snědku, ale když si zase uvědomím, že bych se musela zvednout a jít do kuchyně. Css. To se mi nechce. Po několika přemlouvání mých noh jsem se zvedla a šla do svého cíle. Otevřela jsem skříň a vzala mouku, sůl a olej a pár dalších blbůstek a začala s přípravou domácích těstovin. Co k tomu?
„Tutudutudu," zpívala jsem si.
„Ju špenát," řekla jsem a usmála se. Asi už jsem se zbláznila. Na pánev jsem si dala špenát a kuřecí maso. To tak nádherně voní asi to spapám i s pánvičkou. Právě teď přemýšlím, jestli udělám hysterickou scénu. No ani spolu nechodíme, ale zase si nemůže dělat co chce když už spolu jakoby bydlíme. Vařila jsem, pekla jsem, smažila jsem a vzniklo z toho něco co jsem nikdy neviděla. Jako nevypadalo to zrovna nejhůř, ale to jak to vypadá na tom vůbec nezáleží. Naložila jsem si pořádnou porci těstovin a na ní si dala směs. Posypala ještě sýrem do sklenice jsem si nalila Kolu a šla ke stolu. To je, ale dietka, řekla jsem si. Myslím si, že tlustá nejsem tak proč si nedopřát. Ještě bych si mohla něco pustit. Pohádku? Jo to je ono. Na internetu jsem vyhledala animované filmy a najednou uvidím Shreka. Miluju Shreka. Je to tak pravdivá pohádka. Milý upovídaný oslík se seznámí s bručounem, který není nějak milý k lidem, ale pak si najdou cestu k sobě. Taky chci aby se mi Harry tak otevřel. Na obrazovce vyjely mráčky a já se spojeně usadila na sedačce, zabalila do deky a začala jíst svojí večeři.
„Mmmm," zamumlala jsem si pro sebe. Páni je to tak dobrý. Tohle si budu dělat pořád. No dobře nebudu. Prázdný talíř jsem položila na skleněný stůl. Shrek byl už pomalu u konce a já se začínala o Harryho bát.
„Kde jsi sakra," řekla jsem do prázdna. Uběhlo dalších několik hodin a Harry pořád nepřicházel. Vyšla jsem ven do tmy a sedla si na venkovní posezení. Chtělo by to čaj. Vešla jsem opět dovnitř a dala si vařit vodu. Z šuplíku jsem vytáhla zázvorový čaj a dala ho do hrníčku s nápisem Happy Christmas. Vánoce, jsou za chvíli. Cvaknutí mě upozornilo na to, že voda už dovřela. Zalila jsem si ho do ruky, do druhé jsem vzala deku a šla zpátky ven. Seděla jsem na čerstvém vzduchu a uviděla jsem krabičku cigaret. Tu jsem dlouho neměla. Natáhla jsem se pro jednu zabíjecí tyčinku jak to říkal táta. Strčila jsem si do pusy a zapálila si ji. Potáhla jsem a zakuckala se. Dlouho jsem nekouřila. Další tah už byl v pořádku. Dokouřila jsem a vzdala to. Je už něco po dvanácté a Harry pořád nikde. Doufám, že se mu nic nestalo. Došla jsem do svého pokoje lehla si. Najednou mi začal brnkat telefon.
„Prosím," řekla jsem do telefonu.
„Uteč," promluvil na mě hlas.
