151.Kapitola

2.3K 187 4
                                    

Stačil jsem uhnout celým svým tělem tak, že se jaksi zapotácel a mě se naskytla možnost, jak ho dostat do úzkých. Praštil jsem ho silnou ránou do zad, tak, že mu nůž vypadl z rukou a mě se otvíraly dveře na vítězství ač jsem v to nedoufal. Beton byl pokryt několika kapkami jeho krve. Vím, někomu by to přišlo nechutné, až moc, ale já konečně byl po dlouhé době sám sebou. Moje pravé já, které jsem kvůli Megan zavrhl a stojí to za to. 

„Už máš dost?" Zasmál jsem se. Jeho tvář však byla kamenná.

„Myslíš, že jsem tak hloupej?" zeptal se mě.

„Rozhodně nejsi chytřejší než já," dodal jsem.

„Být tebou tak bych si tak nevěřil." Začal kašlat a vyplivl krev. 

„Poslední slova?" Koukal jsem něj jak leží pode mnou.

„Nejsem sám, kdo dneska umře Harry." Usměje se na mě. Nevím proč, ale tohle mě vyděsilo víc než nůž. Vytáhl jsem zbraň a vystřelil v místě jeho srdce. 

„Harry," vyslovil můj přítel.

„Vyhráli jsme," řekl jsem nadšeně, avšak jen jsem se otočil, můj úsměv spadl. Výstřel přišel tak rychle, že jsem nestihl ani mrknout a Dylan ležel na zemi. Mrtvý.

„Dylane!" vykřikl jsem a bez váhání jsem střílel na muže, který ještě před malou chvíli zabil muže, jehož duše u mě zůstane navždy. Nereagoval na moje prosby. Nereagoval na nic. Díval jsem se na zavřené víčka a prosil boha, aby se probral, ale nic nepřicházelo a já ztratil naději. Nesmím být slabý, musím jít za Megan a dostat ji do bezpečí, tohle mohla být ona. 

Běžel jsem jen, co mi nohy stačily. Neotáčel jsem se, jen jsem chtěl být u ní.

„Megan, Megan kde jsi?" Panikařil jsem v ulici, kde jsem ji nechal. ¨

„Harry," vyslovila moje jméno a tím mi dala signál, kde je. Popošel jsem kousek a schovávala se za menší zítkou. 

„Co se ti proboha stalo?" vyjekl jsem, když jsem uviděl její tvář od krve a škrábanců.

„Byl tu nějaký chlap a říkal, že se něco stane," řekl mi roztřeseně.

„Co se stane?" 

„To nevím Harry."

„Musíme odsud," zařval jsem rozčíleně. 

„Harry nekřič prosím," zašeptala.

„Já nechci, aby se ti stalo něco víc než je tohle." Hrubě jsem ji odsekl.

„Harry," říká mi tiše a přitiskne se na moje tělo. Přivinul jsem si ji víc k sobě a hladil ji po zádech. Mohl jsem cítit její zrychlený tep srdce, dýchala přerývaně a mě docházelo, že tohle všechno je jen kvůli mě, že za všechno špatné můžu já.

Láskou ZneužitaKde žijí příběhy. Začni objevovat