Díval jsem se z okna ven na jasné ráno. Megan spí a já se pomalu, ale jistě chystám na to, že si půjdu zaběhat. Potřebuju trošku vypustit, ale nechci ji tady nechat. Jsem už v některých ohledech paranoidní. Nikdy jsem se nebál. Nikdy jsem neměl pochybnosti. Jsou věci, které mě naučila a některé věci jsou ty, které jsem nikdy nechtěl poznat. Láska je slovo, které jsem neznal a znát jsem ho nechtěl, ale teď je to něco jako druhá část mého života. Můj život byl a bude na hovno. Už jsem se s tím smířil, ale mohu se alespoň pokusit o to, abych to nevnímal, tak jak jsem to vnímal do chvíle než jsem jí poznal. Utrhl jsem kousek papíru a napsal Megan vzkaz, že se vrátím do dvou hodin. Musel jsem ji alespoň informovat o tom kam jdu. Předtím než jsem odešel jsem si přes hlavu přetáhl mikinu s kapucí a vyšel ven z hotelu. Objevil jsem se na ulici před hotelem a než jsem si to stačil rozmyslet tak jsem se rozběhl do neznáma. Někdy mi přijde, že běh je jediná věc, která dokáže uklidnit lidské smysly. Utíkáte a utíkáte a nemůžete přestat. Myslíte si, že utečete před problémy, že vyběháte neshody s přítelkyní, špatné známky, holky, co vám nedají, ale opak je pravdou. V hlavě se vám nahromadí několik vzpomínek a vy přimýšlíte jen a jen o nich. Nedíval jsem se na okolí, ale díval jsem se jen na své nohy. Ucítil jsem menší náraz na menší tělo.
„Auu, ty idiote. Dívej se kam šlapeš," křikla na mě dívka menšího vzrůstu. Předpokládám, že jí mohlo být okolo patnácti.
„Omlouvám se proboha," štěkl jsem nazpět.
„Nebuď nepříjemnej sakra! Já se dívám kam jdu!"
„Nebuď drzá," řekl jsem striktně. Co si jako myslí? Taková malá, dobře nebudu lhát krásná holka.
„Nauč se mluvit s holkama kreténe," usmála se.
„Ty krá.." přerušila mě „Hele neunavuj se," zamumlala.
„Napiš mi," zasmála se a do ruky mi vrazila papírek s jejím číslem. Holka je sebevědomá až je toho škoda. Pokroutil jsem hlavou a papírek jsem zmuchlal a strčil si ho do kapsy. Nevím co si ta dívčina myslela. Znovu jsem se rozeběhl, nasadil kapuci a ponořil se do vzpomínek.
-----------------------------
Otevřel jsem dveře a vešel do hotelového pokoje. Spocené oblečení jsem ze sebe sundal, hodil ho na zem a odkráčel jsem do koupelny. Svým způsobem si myslím, že z tohohle se stane tradice, protože se cítím lépe.
„Lásko, kde jsi byl?" usmívala se na mě.
„Sportoval jsem," zaculil jsem se. Oblékal jsem si spodní prádlo a přitom jsem vtipně pozoroval Megan jak pozoruje mě.
„Co tak koukáš?" zasmál jsem se.
„Nemůžu se dívat?"
„Ne," řekl jsem.
