146.Kapitola

2.2K 206 9
                                    

Sedla jsem si na postel, která se zdála být z gumy, ale na jednu noc se to bude dát přežít. Nestihla jsem nic říct a Harry už hledal po skříňkách nějaké věci na ošetření.¨

„Harry říkám ti, nic nehledej, když chodím a dýchám, tak jsem v pořádku," řekla jsem mu. Stačil mi jeho pohled, který mluvil za vše. Koukla jsem se směrem na moje nohy a zaměřila jsem se na můj kotník, který je červený jako zralé jablko. Chtě nechtě to budu muset Harrymu říct, ale prvně chci, aby byl spokojený s tím, že mi ošetří ruku, kterou už necítím. 

„Konečně, našel jsem alespoň obvaz a desinfekci," pověděl mi s radostí. Harry se ke mně přiblížil a odhrnul mi z paže triko, které mu překáželo v cestě. 

„Nebudu ti říkat, že to pálí, protože to určitě víš," řekl mi posměšně. Chtěla bych mít jeho pozitivní náladu v této chvíli. Možná jsem někdy až moc velký pesimista, ale jak si to jako představuje? Že budu spát každý den někde jinde? Že budu utíkat celý život? 

„Nad čím přemýšlíš?" zeptal se mě Harry, když jsem asi delší dobu civěla na prázdné místo na podlaze.

„Nad tím, kdy tohle všechno skončí," zašeptala jsem tiše.

„Víš, Megan, říkal jsem ti, že život se mnou není jednoduchý a pochopím, když budeš chtít odejít."

„Harry, nechci nikam odcházet, ale jsem už unavená z toho utíkání a schovávaní se. Připadám si jak padouch, ale přitom jsem nikdy nic špatného neudělala," dořekla jsem snad nejsmysluplnější větu za poslední dny. Jeho koutky se zvedly do jemného úsměvu, který ve mě vyvolal nepatrné zašimrání a zahřátí po celém těle.

„Chci tě vzít do doby, kdy jsem neměl na triku tolik špatností Megan," řekl mi smutně. 

„Nechci být v jiné době už to pochop. Harry miluju tě takového jaký jsi. Ať jsi špatný nebo přede mnou zabiješ člověka, nikdy tě nepřestanu milovat. Chci žít v klidu, žít v bezpečí alespoň na chvíli," šeptala jsem. Konejšivě mě pohladil po hlavě a přitáhl si mě do hlubokého obětí.

„Auuu," vyjekla jsem se smíchem.

„Bolí to," šeptla jsem.

„Neboj už jdu na to." Usmál se.

„Ty mi nic neřekneš na to, co jsem, vždyť víš."

„Slibuju ti, že nebude trvat dlouho a budeme společně žít ve vlastním domě. V bezpečí," ujistil mě.

„Věřím ti."

Láskou ZneužitaKde žijí příběhy. Začni objevovat