54.Kapitola

5.4K 297 4
                                    

„Harry," vydechla jsem jeho jméno. 

„Harry," opakovala jsem se znovu. Dlaň jsem položila na jeho líce abych věděla, že je opravdový.

„Megan," řekl moje jméno a já po několika týdnech ucítila menší bolení bříška. Rychle jsem si sedla a s tím ho objala, tak silně jak jen to šlo. Cítila jsem jeho teplo. Hřál mě. 

„Co děláš u mě v pokoji?" zeptal se.

„Musela jsem. Nemohla jsem spát," uznala jsem a přitulila se k němu ještě více. Nejkrásnější pocit na světě být v objetí osoby kterou milujete. Nesmí se to nikdy dozvědět, že k němu chovám tyto city, protože by mě hned opustil. Není zvyklý cokoliv cítit nebo spíše aby někdo cítil něco k němu, Dokonce lásku, která ho za život prý nepotkala. Nechtěl jí. Měl k ní odpor, který přetrvává? Nevím a nechci se ho ptát. Vím jak by to dopadlo. Hádkou. Jeho odchodem a to už bych nezvládla. Jak jsem se do něj mohla zamilovat? Jak? Tolikrát mi ublížil. Jsem tak hloupá. Tak naivní, ale pevně rozhodnuta nechat svoje city v srdci a nikde jinde nesmí být. 

„To se mi zdá že jo?" zamumlala jsem mu do trika, které měl na sobě. 

„Tak moc si mi chyběla," přiznal a hladil mě po zádech. Chyběla jsem mu, to je známka citů ne? Na naše obličeje dopadla světla s pouličních lamp a já se konečně dívala do jeho nádherných očí, které mě celou tu dobu pečlivě pozorovaly. Díval se na mě tak nějak. Utrápeně. 

„Harry," vyslovila jsem jeho jméno. Chtěla jsem ho víc u sebe, víc se k němu tisknout, víc vnímat jeho vůni, ale nešlo to. Už víc to nešlo. Už tak jsme nemohli dýchat z toho jak moc jsme chtěli být u sebe. Nemohla jsem pořád uvěřit, že je u mě, že mě objímá, že jsme v jeho náručí.

„Tak nádherně voníš," políbil mě na temeno hlavy a odtáhl se kousíček ode mně. Chtěla jsem ho blíž a ještě blíž. Přála jsem si aby už nikdy neodešel, aby zůstal se mnou a říkal mi jak moc mě miluje, ale to je jen moje fantazie a té se meze nekladou.

„Bože, Harry tohle už mi nikdy nesmíš udělat," oznámila jsem mu a slza mi vypadla z očka. Jeho svalnatá mužná ruka kapku setřela. Přibližoval se ke mně tak mučivě pomalu. Jeho rty se přilepily na ty mé. Konečně. Cítila jsem každý jeho pocit. Všechno co mi chtěl říct i neříct vysvětlil polibkem, který mi otevřel oči a ujistil mě, že ho opravdu miluji.




Láskou ZneužitaKde žijí příběhy. Začni objevovat