56.Kapitola

5.2K 290 6
                                    

,,Harry ty nechápeš, že jsou za chvíli Vánoce a já ti chci něco koupit," vysvětlovala jsem mu. Už půl hodiny nedokáže pochopit, že potřebuju do obchodu abych mu mohla vybrat nějáký dárek.

,,Megan, nikam nepůjdeš, stačíš mi ty," řekl na zpět. Usmála jsem se.

,,To je hezký, ale chtěla bych ti něco koupit," zakňučela jsem. Kroutil hlavou a já poznala, že přemýšlí, jestli ano nebo ne.

,,Prosím Harry," zaprosila jsem a udělala jsem psí očka.

,,Štveš mě," povzdychl si. Mám vyhráno.

,,Děkujuuuu," vykřikla jsem a skočila na něj.

,,Nezasloužil bych si nějakou odměnu?" zabroukal mi do ucha.

,,Myslíš?" Odtáhla jsem se o kousíček tak abychom se dívali do očí.

,,Co by sis tak představoval?" ušklíbla jsem se. Přiblížil se k mým rtům a vypustil všechen vzduch.

,,Večeři," zasmál se. To myslí vážně? Začala jsem se smát společně s ním.

,,Ale má to háček," řekl znovu a je to tady. Věděla jsem, že bez sexu nevydrží déle jak jeden den. Musím uznat, že mě překvapil už teď, protože jsou tři hodiny odpoledne a on po mě ještě nic nechtěl. Třeba si za tu dobu, co se mnou nebyl uvědomil, že nejsem žádná panenka na hraní. Jeho oči mě propalovaly do morku kosti a já se začínala cítit strašně malinká.

,,Po večeři," řekl a nedopověděl to, protože jsem po přerušila.

,,Mě ošukáš," dořekla jsem. Oči se mu rozšířily. Jejda.

,,Megan, Megan na co ty myslíš."S těmito slovy se přibližoval až byl úplně u mě, tak se zastavil.

,,Ups," zašklebila jsem se.

,,Tohle jsem dělat nechtěl, ale když se mi tak hezky nabízíš," usmíval se jako to nejjasnější sluníčko v celém vesmíru. Takhle by se měl umět usmát každý člověk, ale ne každý to umí tak jako on. Tak přesvědčivě.

,,No musím jít dělat tu večeři."

,,Tohle nezakecáš zlato." Jeho prst se dotkl mojí kůže na tváři a pomalu sjel dolů. Tohle se mi líbí, ale zkusím být ještě chvíli nedobitná.

,,Musím jít, palí se mi maso," koktala jsem.

,,Na to že jsi ho ani nevytáhla z lednice tak," zasmál se. Jeho ruce přemístily na moje boky. On ví jak na mě, to je ten problém. Jezdil pomalu nahoru a dolů. Tak strašně nadržená jsem nebyla dlouho.

,,Myslím, že už nepůjdeš vařit, co myslíš?" zeptal se a já rychle přikyvovala a dravě jsem se mu přisála na rty.


Láskou ZneužitaKde žijí příběhy. Začni objevovat