152.Kapitola

2.4K 189 38
                                    

Prosím o puštění písničky k tomuhle dílu:))

„Dělej Megan, musíme jít," řekl jsem ji. 

„Já vím." Skoro jsem ji neslyšel, jak tiše mluvila. Vzal jsem ji za ruku a rychlím krokem jsem jí táhl za sebou. Sám jsem moc nevěděl, co se má stát, ale dobrý pocit jsem z toho neměl. Něco ve mně mi  říkalo, že to zabití mého přítele byl jen střep z toho, co se stát má. 

„Harry, zastav na chvíli nemůžu dýchat," promluví Megan do ticha, které mezi námi vládlo, celou tu dobu, co jsme šli nebo mám spíš říct běželi. Ono to nejde moc popsat. 

„Nemůžeme stát." Znovu jsem ji zatahal za ruku a chtěl pokračovat v chůzi dál, avšak by mě nezastavila rána, která se ozvala za námi. 

„Co jsi to udělal!" zařval jsem z plných plic na muže, který stojí přede mnou a nic jiného než zírání nedělá. Sklonil jsem se k bezvládnému tělu Megan. 

„Megan, Megan, prosím otevři oči," mluvil jsem k ni. Žádná známka života. Víčka jsou pořád zavřené.

„Co jsi to udělal!" řekl jsem znovu tiše. 

„Omlouvám se," zašeptal, tak, že jsem to skoro neslyšel. Zbraň si přiložil k hlavě a než jsem stačil cokoliv říct, kulka proletěla jeho hlavou. 

„Žádná omluva mi jí nevrátí," řval jsem po mrtvém tělu mladíka, kterému nebylo více jako dvacet let.

„Harry, zvládneš to," zašeptal její hlas. S uslzenýma očima jsem se podíval do její tváře a hned jsem toho litoval. 

„Najdeš si ženu, kterou budeš milovat," pokračovala.

„Nenajdu, chci tebe." Z očí mi nekontrolovaně padaly slzy, protože v hloubi duše jsem věděl, že takhle mi dává sbohem.

„Harry, uklidni se," řekla mi.

„Prosím, neopouštěj mě."

„Jsi jediný muž, kterého jsem milovala Harry." Víčka se se ji začaly pomalu zavírat.

„Odpusť mi prosím," řekl jsem s pláčem.

„Není co odpouštět Harry."

„Nikdy nebudu šťastný, prosím Megan," mluvil jsem k ni, ale víčka už byly zavřené. Hrudník se jí nezvedal v plynulých intervalech. Hlavu jsem si položil na místo, kde jí ještě před malou chvíli bilo srdce.

„Vrať se mi prosím," zašeptal jsem a čekal, že její srdíčko začne bít, ale začal jsem se cítit prázdný. Zůstal jsem sám. Sám a už to tak zůstane navždy. Žena, která mě milovala víc než jsem dokázal chápat umřela v mé náruči. Za smrt svojí duše vděčím jen sám sobě, protože jakmile vydechla posledně, umřelo moje srdce s ní.






Láskou ZneužitaKde žijí příběhy. Začni objevovat