Harry
Ulice se zdají být změněné za tu chvíli, ale to jsem jen zmatený. Odcházet od její uplakané tváře, mi trhalo srdce, ale jsem odhodlaný zničit toho chlápka, zabít ho a konečně mít klid. Megan a její čistá duše mě nepřestala děsit. Děsí mě to, jak je nevinná, jak se chová, když se bojí. Nejhorší je, že ona má strach pořád. Vím, že ho má, ale ona sama to nedá najevo. Vážím si na ni každou věc, kterou vlastní.
„Heej!" zakřičel na mě hlas z boční ulice. Otočil jsem se na něj a v tu chvíli jsem nemohl uvěřit svým očím.
„Dylane?"
„Harry, nemyslel jsem si, že tě někdy uvidím," promluvil na mě starý přítel.
„To mi povídej." Usmál jsem se.
„Co tady vůbec děláš?" zeptal se mě.
„Topím se v problémech," řekl jsem mu upřímně, protože vím, že u něj je to v bezpečí.
„Ale no tak příteli, co se děje? Jeho kroky se ke mně blížily až byl u mě a poplácal mě po rameně.
„Je to složité, ale zrovna teď musím něco zařídit."
„Předpokládám, že tvoje práce je pořád stejná," nepřítomně mi povídá.
„Už pro nikoho nedělám. Jsem teď jen muž, co chce ochránit jedinou ženu v jeho životě," vysvětlil jsem mu.
„Aaa, takže už jsi našel holku, která tě změnila jo?" Zazubil se na mě jeho klasickým úsměvem.
„Ano a právě kvůli ni, potřebuji udělat něco, abych ji ochránil."
„V tom něčem ti můžu nějak pomoct?"
„Nevím, nevím, jestli bys.."
„Jdeme," zavelel a společně jsme se vydali na cestu za zabitím.
