„Harry," vydechnu. Nic neodpoví, jen si mě ovine kolem ramen. Do nosu mě uhodí jeho nádherná vůně. Proboha, tohle se mi jen zdá.
„Megan, tak moc tě miluju," šeptá mi do ucha.
„Nikdy jsem neměla odcházet Harry," říkám mu. Jeho rty se přitisknou k těm mým a já se konečně cítím v bezpečí.
„To neměla," řekl mi na nazpět. Tak moc mi chyběl. Nikdy nesmí dopustit abych odešla. Jeho srdce bije jako splašené. Cítím jak buší. Kvůli mě. Je to nádherný pocit, vědět, že tohle dělám já. Nejsem na tom o moc líp. Dokáže se mnou dělat takové věci. Neumím si ani představit, že by teď odešel a nechal mě tu. Zhroutila bych se a pak se určitě zabila. Moje láska k němu je tak silná. Pořád mě držel v objetí a nehodlal mě pustit. Potřebujeme si promluvit o všem, o se stalo. Trpěla jsem. Opravdu.
„Harry, musíme si promluvit," povídám mu tiše.
„Nechci se hádat." Kroutí hlavou.
„Nepohádáme se slibuji," Pohladím ho po tváři. Jeho oči se začínají plnit slzami.
„Neplač," povídám mu.
„Záleží mi na tom, co cítíš víc než mi záleží na sobě Megan." Jeho slova mě zaskočí, stejně jako slzy, které mu volně padají o očí. Tohle jsem nechtěla.
„Lásko, Harry?" Dívám se na něj jako na kopu neštěstí. Je tak nádherný. Dokáže mě uklidnit jediný jeho pohled. Jeho oči mi vždycky řeknou, to, co potřebuji slyšet.
„Prosím, tak moc jsem trpěl," říká mi tiše. Mrká na mě vlhkýma očičkama.
„Víš, co? Dnes to nebudeme řešit," povídám mu. Jemně přikývl. Odtáhla jsem se od něj a sedla si na kraj postele. Přesunul se ke mně a lehce mě chytil za ruku a přejížděl palcem po mé dlani. Jeho dotek je jako dotknout se nebe. Dívat se do jeho očí je jako byste se dívali do očí anděla. Jeho rty odstraní všechno zlé. Všechno nebezpečí. Miluju ho tak moc.
„Megan?" potichu vyslovuje moje jméno. Podívám se na něj. Je utrápený, ale přesto mu v očích sálají plamínky lásky, vášně.
„Ano Harry?" Nespouštím z něj oči. Nesmím. Nikdy se nenabažím jeho očí, rtů. Je jiný. Změnil se. Udělal ze sebe někoho. Člověka, kterého jsem chtěla po svém boku. Chci do konce svého života být s tímhle mužem. Život s ním je pro mě teď budoucnost.
„Miluju tě." Poprvé mi tohle řekl. Zní to tak krásně až je to nereálné. Byla jsem před chvíli jako ve špatném filmu, ale teď jsem jako princezna z té nejkrásnější pohádky. Srdce mi bije rychleji než kdy předtím.
„Ani nevíš nevíš jak moc tě miluju já Harry," povídám mu. Úsměv kterým mě v tuto chvíli obdařil je snad to nejlepší, co mi mohl dát. Ani polibek nestojí za ten úsměv. Venku už je tma a na mě dopadá únava, proto si lehám a nechávám Harryho aby se přidal. Jemný polibek na rty mě natolik omámí, že upadám do bezpečného spánku s mužem kterého miluji.
