Megan
Je už tma jako v pytli mi pořád nespíme.
,,Ryanee," zavolala jsem na něj. Během chvíle se objevil ve dveřích.
,,Co ječíš?" usmál se.
,,Chci abys šel za mnou a udělal mi moc hezký věci." Projela jsem si ruku po prsách až dolů.
,,Jo?" zazubil se. Byl to takovej, hezkej upřimnej úsměv, který jsem neviděla hodně dlouho.
,,Jo chci." Zakývala jsem hlavou. Z těla si sundal bleděmodré triko a jeho svaly se mi ukázaly na obdiv a hlavně jeho tetování. Spoustu.
,,Co tak koukáš?" vypadlo z něj.
,,Fascinují mě tvoje tetování," řekla jsem po pravdě.
,,Chceš si je prohlídnout?" zeptal se.
,,Jo," odpověděla jsem stydlivě. Přešel tedy ke mně a sedl si do tureckého sedu vedle mě. Natáhla jsem ruku k jeho hrudi a sjela jsem od konce hada až k čumaku. Byl zeleno žlutý. Nápis byl černý a červeným. Barevné tetování se mi moc nelíbí, ale na něm je to dokonalé.
,,Líbí se ti?" zeptal se po chvíli.
,,Jsou nádherné," básnila jsem.
,,Ty růže jsou nádherné." Přejela jsem po svalech na pažích. Různé barv, ale v kontrastu spolu všechno ladilo.
,,Jsi tak nádherný," vydechla jsem.
,,Ty víc," řekl. Přiblížil se a jemně mě políbil. Ach ty jeho jemné rty.
,,Megan s tebou se citím jako jinej člověk," pověděl mi.
,,Opravdu?"
,,Jo," ujistila jsem ho.
Jeho rty se opět spojily v jedno s těmi mými. Je dokonalý, ale Harry mi chybí. Moc mi chybí. Ani nevím, proč to tak vyhrotil. Nic zlého jsem neřekla. Jsem si jista, že se vrátí a všechno bude tak jako dřív. I když jsem ho podvedla. Jednou. Zatím. Nesmí se to nikdy dozvědět. Jestli by se to dozvěděl, nevím co by se dělo. Nechci si to ani představit.
„Chci tě," zašeptal mi do ucha.
„Já tebe taky," řekla jsem mu. Na nic nečekal a strhal ze mě to málo co jsem na sobě měla. Byl tak striktní, ale tak jemný zároveň. Vnikl do mě. Dneska už po druhé za hodinu. Jsme moc nedočkaví na všechno. Nikdy toho nebudu mít dost a on myslím taky ne.
„Jsi tak dokonalá." Přirážel. Tvrdě. Hodně. Docházel mi dech.
„Ach bože Ryane," vzdychala jsem. On nepřestával. Dostala jsem se do svého konce společně s ním. Po nějaké chvíli jsme ruku v ruce usnuli. Spokojeně, ale zároveň s obavami co bude dál.
