Koukám do stropu už deset minut. Sluneční paprsky ještě neprosvitly přes okno. Myslím, že ani sluníčko nevyšlo. Ani nevím, proč nespím. Od té doby, co Harry přišel se ke mně chová mile, ale na jak dlouho? Potom, co jsem přiznala jaké city k němu chovám se cítím jinak. Nesvá. Začínám si uvědomovat, že byla chyba mu to říct. Jo, řekl mi, že mě má rád, ale to slyšet nechci. On je moje první láska, ale já pro něj jsem co? Vím, že když se ho zeptám bude se zlobit a určitě bude křičet a na to já nejsem připravena. Jsem jiná, změnil mě. K lepšímu? Ani omylem. Celou tu dobu se snažím abych ho změnila, ale to on mění mě. Až budu podle jeho představ, tak mě opustí nebo zabije, jak to má ve zvyku, když s ním někdo nesouhlasí nebo když něco není podle jeho představ. Chci, aby mě měl rád takovou jaká jsem a ne až si mě upraví. Špatně se mi o tom mluví, protože pořád věřím, že se změní. Možná si někdo řekne, že nevím coje milovat. Ano nevím, ale on mě tomu učí. Věděla jsem, že je s ním něco v nepořádku. Říkal, že nedokáže milovat, ale za tu dobu a hlavně potom všem, co jsme prožili musí něco cítit. I kdyby cítil nenávist nebo jen náznak lásky byla bych štěstím bez sebe. Jak mi říká ty slova mám tě rád. Říka to jen proto, že to chci slyšet. Nemluví upřímně. Netuším, co mě to tak najednou popadlo, ale musí se rozhodnout, jestli mu stojím alespoň za ždibec lásky. Jeho oči nejsou upřimné. Chtěla bych slyšet hlas mých rodičů, ale on mi nic nedovolí. Mám být ráda za to, že mě vzal do obchodu. Megan ozdobil pro tebe stromek a řekl ti, že tě má rád, mluví na mě svědomí. Lže. Chybí mi Ryan. Jeho objetí a úsměv. Byl to kamarád, kterým Harry nikdy nebude. Teda zatím jim nechce být a co vůbec dělá Jake. Pamatuju si každou jeho ránu. Každý pohled. To, co mi řekl poslední den, co jsme se viděli. Byla jsem v šoku. Nikdy bych neřekla, že mohl cítit něco. Jsem lapačka jak to říct slušně hajzlů? Kromě Ryana, který sice odešel jako kretén tak o čem tady vůbec přemýšlím. Vždyť jsem s nikým nechodila. Všechna ta přetvářka mě níčí. Co bych dělala kdybych ho znovu viděla. Zníčil ve mě všechno. Kvůli němu jsem zažívala peklo na střední. Přemýšlím o vysoké. Jo, nikdy jsem nechtěla na výšku, ale až mě Harry odkopne, tak kde mě příjmou jen s maturitou? Můžu dělat uklízečku. To by bylo super. To chci dělat. Miluju literaturu. Miluju knížky. Pamatuju si jak jsem psala příběhy na papír.
,,Megan proč nespíš?" vyruší mě Harry.
,,Přemýšlím," odpovím jednoduše.
,,Nad čím?" zvědavě zvedne obočí.
,,O nás," promluvím. Pořád koukám do stropu a čekám, že mi třeba pomůže.
,,Ono je nějaké my?" řekne posměšně.
