Předurčeni pro srst

Zrození

Nemůžu tomu uvěřit, stojím na kopci za městem a čekám na tu pravou chvíli.
Měsíc který je v úplňku, se odráží od temné hladiny jezera a orosená tráva mě příjemně chladí do bosích chodidel. Jemná mlha, která se line kolem mých kotníku, postupuje dál za jezero. Směrem k temným horám.
Konečně mě Tess doběhla, postavila se vedle mě a zhluboka oddechovala. Letmo se na ni podívám, malá černovláska mi věnovala povzbudivý úsměv. Jsem moc ráda, že je moje nejlepší kamarádka v takové chvíli se mnou. Nepříjemně mě zamrazilo v zádech, poslední týden jsem ve středu pozornosti. Převtělila jsem se a to před uzavřením svazku, všechny to hodně rozhodilo. Teď musím předstoupit před naší radu a alfa samce Kiena.
Pokouším se uklidnit pohledem na jezero, přítomnost Tess mi dodává naději, že všechno bude v pořádku.
Měsíc je v úplňku a odráží se na hladině jezera, jemný noční vánek mě příjemně ochladil.
,, Je čas. " zašeptala. Z jejích slov se mi zatajil dech, nechci tam, cítím jak se celá klepu, ale né zimou, bojím se.
Pomalu si rozpustím své dlouhé černé vlasy a nechám je spadnout na ramena. Obě na sobě máme tmavě modré hábyty, Tess si sundala i své náramky a prstýnky.
Chvěju se a nejde to zastavit, útěchu se snažím najít v okolním lese. Větve stromů se jemně pohybují ve větru, tichonce šumí, jakoby mě před něčím varovaly. Před nimi.
Z myšlenek mě vytrhlo vzdálené zavytí. Strnula jsem a bez dechu čekala, co bude.
Tess mě chytla za ruku a pevně ji stiskla, povzbudivě se na mě usmála a kývla směrem k horám. Pustila mě, aby si mohla sundat plášť, dělám to samé, než tmavá látka stihne dopadnout na zem, už se opět držíme za ruce.
Ovanul nás ledově studený vítr, nejistě jsem si přešlápla z jedné nohy na druhou. Tess mi naposledy stiskla ruku. ,,Můžem?" Zeptala se, zašeptala jsem to jediného čeho jsem byla schopná. ,, Můžem. "
Má kamarádka se rozběhla, vlekla mě dolů z kopce, nezbylo mi nic jiného než běžet.
Na šíji jsem ucítila pronikavé pálení, zažila jsem to jen jednou a to, když jsem se převtělila před celou třídou.
Moje lidská kůže mizí, ustupuje a nahrazuje ji hustá srst. Napíná se mi obličej, lícní kosti ostře vystupují, znatelně se prodlužují a zvětšují. V puse se mi tlačí tesáky, trochu to bolí. Od čenichu se protahují vousky. Najednou uvolněněji dýchám, na prsou cítím mrazivé chvění, roztahují se plíce a zvětšuje se mi hrudník. Ruce i nohy se prodlužují a křivý do nepřirozených tvarů. Během vteřiny mé panenky nahradily úzké štěrbiny a duhovky se zbavily do zářivě modré. Před očima mi problesklo a celý svět se během mžiku ponořil do černobílých barev, jako ve starých filmech. Cítím jak se moje nehty mění v dlouhé, ostré a tvrdé drápy. Protahuje se mi páteř a najednou mám i chundelatý ohon.
Otáčím se na Tess, hledám ji, už je také přeměněná, její tmavě hnědá, až černá srst neuvěřitelně lehce splývá s okolím. Tou lehkostí a ladností, kterou se nese, mi bere dech. Nemůžu z ní spustit oči.
,, Páni, tak to je hustý. " ozval se Tessin hrdelní hlas. Zírá na mě, jako děti na vánoční stromeček. ,,To je nádhera. " vydechla. Nechápavě se ohlédnu, zírám a nemám slov. Má srst je bílá jako padlý sníh. Zatím co Tess splývá, já zářím jako hvězda. Takovou barvu, jsem ještě nikdy na nikom neviděla. Nejsvětlejší byla oříškově hnědá, ale nikdy né bílá. Má kamarádka se rozzářila.
,,No jistě, to proroctví mluví o tobě."

Děkuji za přečtení :D doufám že se vám to líbí :)
Co myslíte, o jaké proroctví se jedná? :D

Ann