Předurčeni pro srst

Záhadná postava

,,Bože viděla si to? On.....on....on mě pohladil a....a....a zastrčil mi vlasy za ucho!"
Mia dostala záchvat, držela mě za ramena a lomcovala semnou tak zuřivě, až jsem myslela, že vrátím ty špagety na boží svět.
Vymanila jsem se ze sevření a uchopila její obličej do dlaní.
,,Klid.....uklidni se!" Nakázala jsem jí. Moc to nepomohlo, ale přestala trojčit.
,,Chceš jít semnou dneska na trénink?" Navrhla jsem a předem znala odpověď.
Celá se rozzářila a horlivě přikyvovala hlavou.
,,Jooooo." Skoro to zazpívala. Nešlo to jinak, začala jsem se tlemit na celé kolo.
Museli jsme vypadat jako dva blázni, kteří právě utekli z ústavu.

Celou dobu co jsem se převlékala u skříněk, do mě Mia hučela.
,,Zkus zjistit jestli se mu líbím. Nebo radši ne, to je moc nápadný. Tak se ho na mě jen tak ptej, nebo celkově na holky a co má rád. Jestli má holku, ale myslím že ne a taky....."
,, Brzdi ty moulo! Zpomal!" Skočila jsem jí do řeči, už toho na mě bylo moc. Od oběda básnila jen o Jackovi a o všem co se ho týkalo.
,,Mio.....nádech a výdech." Poslušně si odfoukla a světe div se, byla zticha. Zavázala jsem si tkaničky od bot a společně jsme vyšli na chodbu, kde už všichni postávali a čekali na trenéra.
Jak jsem předpokládala, Miin pohled směřoval na Jacka, nezpustila z něj oči. Já hledala Willa, stál s rukama založenýma na prsou opřený o zeď a předstíral že poslouchá Nicka, který do něj něco hustil.
,,Tak parto jsem rád že jste tu v takovém počtu. Dnešní trénink se z důvodu nepřízně počasí přesune do tělocvičny. Bude se zkládat pouze z posilování."
Chodbou to zaznělo nesouhlasnými vzdechy a bručením.
,, A budeme končit dřív." Dodal pan Colins a atmosféra se v tu ránu výrazně změnila k lepšímu.

,,Jedu! Jedu! Jedu! A neflákám se!" Křičel trenér a pískal do toho na píšťalku. Jako magoři jsme už asi po miliontý přeběhli tělocvičnu v nejrůznějším stylu. Právě těď to byla vysoká kolena. Už aby byl konec!
Lilo ze mě jako z konve, cítila jsem, jak mi pot stéká po krku a zádech. Culík mi neposedně lítal okolo hlavy a s každým mým dopadem na podlahu de ozvalo tiché zadunění. Celkově to vypadalo, jako stádo klokanů na výletě.
Colins několikrát zatleskal a zařval.
,,Pauza na pití."
Svalila jsem se na podlahu s jazykem venku. Musela jsem vypadat jako bernardýn po maratonu.
Nestihla jsem ani pořádně vydechnout a to už se zase tělocvičnou roznesla píšťalka.
,,Každý poctivě tři série po třiceti dřepech, dvaceti klicích a dvaceti sklapovačkách. Na závěr se budete přitahovat na hrazdě, alespoň patnáctkrát."
S nechutí jsem se postavila a začala dřepovat.

,,Já v tomhle počasí nikam nejdu!" Zaprotestovala Mia. Stáli jsme u vstupních dveří ve škole a zkrze skleněnou vytráž koukali ven.
Obloha byla skoro černá a pršelo jako blázen. Vítr foukal tak až ohybal okolní stromy.
,,Tak já vás hodím domu." Ozval se za námi Jack a z vesela k nám došel. ,,Mám to při cestě." Mrkl na nás. Zvedla jsem obočí.
,,Ne máš to oklikou." V tom jsem dostala herdu do zad, až jsem se zajíkla. Nechápavě jsem se otočila na Miu a ta se na mě výrazně podívala.
,,To by bylo super." Sladce se usmála. Protočila jsem oči.
Jack nám otevřel dveře a galantně se oklonil.
,,Dámy." Vyběhli jsme do deště k jeho autu. Dálkově nám ho odemkl, otevřela jsem dveře a ztuhla na místě, u kmenu stromu kousek od nás někdo stál. Přejel mi mráz po zádech. Temný stín se mihl mezi stromy a byl ten tam.
Zalezla jsem do auta.
Venku jsme byla jen chvilku a i tak jsme dost slušně promokla. Mia si sedla na sedadlo spolujezdce a já si vlezla dozadu. Jack nastartoval a už jsme jeli. Zapnul stěrače, tlumenně vrzaly a pohrávaly si s vodou na skle. Byla jsem jako opařená.
Mám snad vidiny?
Nebo jsem se dočista pomátla?!

Ahojky :D myslím že jsme asi tak v polovině příběhu :)
Moc vám všem děkuji za podporu :D
První příčka už dva týdny :* a 8K :P
Jste nejlepší

Ann