Předurčeni pro srst

46.

V úžasu jsem zůstala koukat. Takovou nádheru jsem ještě nikdy neviděla. Celé jeho tělo, byl jeden velký plamen, který přecházel od žluté, přes oranžovou, až do rudé. Zírala jsem na něj jako na zjevení.
Zarazily mě jeho oči, byly celé černé!
Působil tak tajemně a přitom krásně.
,, Zavři tlamu, nebo ti do ní nakladou mouchy vajíčka." Usmál se a posadil se přímo naproti mě. Zamračila jsem se sama na sebe a zavřela pusu.
Znovu jsem si ho prohlédla.
,, Jak....jak si to dokázal?" Vydechla jsem užasle. Nedokázala jsem z něj spustit oči. Jeho plameny nádherně osvětlovaly okolní stěny. Sálalo z něj příjemné teplo.
Připadala jsem si jako uhranutá, mohla byvh se na něj dívat hodiny a hodiny.
,,Musíš se propojit nejen se svým vnitřním vlkem, ale i se živlem samotným."
Vytrhl mě z tranzu. Nevěřícně jsem zamrkala. Páni!
,,Proto si mě přivolal?" Natočil hlavu nastranu, jako by mě nechápal.
,, Chci tě to naučit."odpověděl tak, jako by to byla úplná samozřejmost. ,,A vzhledem k tomu že si přišla, máš očividně zájem." Usmál se. Přikývla jsem a on o krok ustoupil.
,,Sleduj." Jen co to dořekl, vzplanul a oheň šlehal až ke stropu. Musela jsem zacouvat skoro až k východu, jaké bylo najednou horko. Z ničeho nic všechno pohaslo a vypadalo to, jakoby byl můj neznámý pokrytý žhnoucím uhlím a během vteřiny pohasl úplně. Opět měl huňatou rudou srst a oranžovočervené oči. Hrdě se posadil a pozvedl hlavu. Když si všiml mého výrazu, zakřenil se.
Vzpamatovala jsem se z prvotního šoku a přistoupila k němu.
,,Teď ty." Vybídl mě. Sklopila jsem hlavu. ,,Já nevím jak." Povzbudivě se na mě usmál a stoupnul si vedle mě.
,,Zavři oči." Poslechla jsem ho a ponořila se do tmy.
Cítila jsem vedle sebe jeho přítomnost a horký dech u mého ucha.
,,Představ si, že máš před sebou svůj živel ve fyzické podobě. Že se ho můžeš dotknout, vzít ho do ruky." V temnotě předemnou se objevila kostka ledu, ohla jsem se pro ní a vzala jí do ruky. Ihned začala tát, z dlaně mi stékala chladná voda kamsi do tmy. Pevně jsem jí sevřela v pěst.
,,Mám to." Hlesla jsem a dál se soustředila, abych si to udržela.
Jeho srst se lehce dotýkala té mojí, až mi z toho naskakovala husina.
,,Propoj se s ním, staň se ledem, ovládni ho." Nepatrně jsem kývla a zaměřila se na studené a napůl rozpuštěné zbytky v mé dlani. Druhou rukou jsem se dotkla kostky. Kupodivu můj prst pronikl do ledu a začal se rozšiřovat po ruce. Pokryl celou ruku, předloktí, rameno a nepřestával se rozlézat dál. Zvláštní na tom bylo, že jsem necítila chlad.
Když se spojil v jeden, celým mým tělem projela neuvěřitelná vlna energie.
Zalapala jsem po dechu.
Takový příval síly jsem nečekala. Tím to ale neskončilo, nejprve jsem si přišla těžká a neforemná, ovšem během chvilinky se to změnilo.
Dokázala jsem se pohybovat jako nikdy předtím, měla jsem pocit, jakobych se ponořila do chladné vody. Příjemný, osvobozující a naplňující pocit.
Bylo to nádherné.
,,Wow." Vydechl údivem můj neznámý zachránce. S výdechem jsem otevřela oči. Seděl předemnou a zíral, nehnul ani brvou, jen se na mě díval.
Překvapeně jsem natočila hlavu na stranu.
,, Ty....jak... tvůj živel!" Nedokázal ze sebe vysoukat ani souvislou větu. Zmateně jsem se odlédla na svůj hřbet a užasla. Nebyla jsem pokrytá ledem, jak jsem předpokládala.
Moje tělo bylo modré!
Jako mého neznámého předtím obklopovaly plameny.
Mě obklopovala voda!