Předurčeni pro srst

34.

Neznámý zachránce

Cítil jsem její zoufalství. Chtěl jsem aby mě zastavila, něco řekla!
,, Uvidíme se ještě? " vyštěkla zoufale.
Ano! Netrpělivě čekala na mou odpověď. Chtěl jsem jí ještě jednou vidět.
Otočil jsem se k ní, musel jsem se usmát, když jsem v těch nádherných modrých očích zahlédl bezmoc a naději.
,, Najdu si tě. " chtěl jsem aby to znělo sebejistě, ale spíš jsem zavrněl. Sakra!
Věděl jsem že musím rychle zmizet.
Vyběhl jsem do deště, další zavití mě nasměřovalo na obvyklé místo setkání.
Během vteřiny, jsem promokl na kost, ale i ted jsem udržoval oheň v jeskyni, aby jí nebyla zima.
Sakra, nějak se mi dostala pod kůži.
Nikdo se o ní nesmí dozvědět! Odlovili by jí a bůh ví co by se dělo potom.
Tu představu jsem rychle zahnal.
Kdo to může být? Vlastně kterákoliv holka z města.
Jako Lugaru, se musela převtělit nedávno, tudíž bude docela těžké zjistit s kým mám tu čest.
Jen při vzpomínce na mou neznámou, jsem se pro sebe zazubil.
Aniž bych chtěl, neuvěřitelně mě to k ní táhlo.
Ta energie kterou vyzařovala, když jsme se propojily a já se jí dotkl. Měl jsem nezadržitelný pocit naplnění.
Síla mnou prostoupila a já cítil drobné chvění celého mého těla.
Bože musím jí zase vidět a to co nejdřív!!!

Teď jedna kapitola trošku z jiného úhlu pohledu :D abych vás taky seznámila s naším Neznámým ;)

Ann