6.

4.2K 275 16
                                    

Kupodivu šli otevřít snadno. Stála jsem ve dveřích a sledovala situaci. U dlouhého stolu seděl Kien, Eren a Kaila, nejstarší ze stařešin. Upíraly se na mě tři páry očí.
Kaila se na mě usmála a pokynula mi, abych si přisedla. Udělala jsem to.
,, Nádhera. " smála se na mě.
,, Jsi překrásná. " vzala mě za ruku a povzbudivě ji stiskla.
Na svou změnu jsme si už jakž takž zvykla, ale pro Kailu to bylo něco nového, úžasného.
Nervózně jsem si založila ruce pod stehna.
,, Předpokládám že budeš chtít vysvětlení. " prolomil trapné ticho Kien. Kývla jsem nasouhlas. ,, Kdysi dávno, bude tomu být již 200 let, bylo vyřčeno proroctví, že se jednou narodí potomek Lugaru, který bude ovládat nesčetné síly ohně a ledu. " tázavě jsem se podívala na Kailu. Naklonila se ke mě. ,, Lugaru znamená nejmocnější vlk. " Kien si odkašlal a na Kailu se zamračil. Opřel se lokty o desku stolu a pokračoval. ,, Ukázalo se, že jsi to ty, podstoupíš výcvik, povede tě Kaila. Bez mého svolení, neopustíš zdi tohoto domu, neustále budeš mít doprovod. Sama se nikam ani nehneš." Výhrůžně se na mě podíval, čekal na mou odpověď. Věděla jsem že odpor je mi k ničemu. Opět jsem kývla na souhlas. ,, Doprovázet tě bude můj syn. " při pohledu na Erena, jsem se malinko začervenala. Vzpomněla jsem si na včerejšek. ,, Začnete ihned! " rozkázal alfa.
Zvedl se a odešel, mrkla jsem po Erenovi. Díval se na mě, znejistěla jsem. Kaila nás pozorovala, ale tvářila se nějak podivně. ,, Tak půjdeme? " prolomila trapné ticho. Všichni jsme se zvedli.

Kaila nás zavedla do sklepa, který se rozkládal pod celým domem a možná i dál pod městem. Zastavila se u kovových dveří, odemkla je a otevřela.
Vstoupili jsme dovnitř, cvakl vypínač a černočernou tmou problikaly žárovky. Nakonec se rozsvítilo.
Světla ozářila ohromný sklad. Na zadní stěně bylo několik regálů s krabicemi, jinak nic.
,, Tady budeme cvičit tvé schopnosti." Oznámila mi Kaila. ,,Každý den od devíti hodin a odpoledne od dvou. Budeš tady připravená přesně na čas. "
Kývla jsem, potom mi došlo.
,, Cože tady budu dělat? " optala jsem se. ,, Naučíš se ovládat své jedinečné schopnosti. " otočila se na mě Kaila, Eren nás jen tiše pozoroval.
,, Aha." Přikývla jsem zamyšleně.
,, Postav se sem." Vybídla mě. Poslušně jsem to udělala. ,, Ukaž co umíš. " Zhluboka jsem se nadechla a připravila se, najednou mi došlo, že vlastně nevím co mám dělat.
,, Nevím jak." Vypadlo ze mě zklamaně. Kaila mě zkoumavě pozorovala. ,, Už si svou moc někdy použila? " zavrtěla jsem hlavou. ,, Myslím že ne." ,, Ale použila. " oponoval mi Eren. Překvapeně jsem se na něj obrátila. ,, Co?" Pousmál se a přešel k nám. ,, Když si byla nervózní ve skalách. Značně se ochladilo a foukal ledový vítr. " osvětlil mi. ,, Hm....takže tvé schopnosti se aktivují, když jsi rozrušená. Musíme tě naučit jak tvou moc ovládat. " otočila se k odchodu.
,,Dnešní výcvik se konat nebude, musím si něco ověřit." Řekla a zmizela v chodbě.
Zůstali jsme tam s Erenem sami. ,, Začíná to vypadat zajímavě. " usmál se na mě. ,, No to nevím. " povzdechla jsem si. Založila jsem ruce na prsou a opřela se o zeď. Promnula jsem si oči. Hlavu jsem si položila na studenou zeď, oči jsem nechala zavřené. ,, Docela by mě zajímalo, jak mě chtějí učit ovládat něco, o čem nemají ani páru. To pře..." přerušil mě závan přitažlivé vůně, otevřela jsem oči. Eren stál blízko u mě, hodně blízko.
Téměř jsme se dotýkali. Bože ta vůně, tak úžasně voní. Rukama se opřel o zeď, vedle mojí hlavy. Ztuhla jsem, jeho blízkost mě hrozně znervózňovala. Zrychlil se mi dech, doufám že si toho nevšimne. Prohlížel si mě, jeho černé oči mě pozorovaly a zkoumaly každý kousek mého obličeje. Nejistě jsem přešlápla. Zakřenil se na mě.
,, Už tě mám jen pro sebe. "

Dádi moc děkuji za mají propagaci :D jsi skvělá.
Jinak samozřejmě děkuji vám všem, vím že to je blbost a proto jsem ráda že to čtete. :*

Ann

Předurčeni pro srstKde žijí příběhy. Začni objevovat