7.

3.8K 264 8
                                    

Usmála jsem se na něj, ale byl to spíš nucený a křečovitý škleb.
,, Erene o co tady jde?" Musela jsem to vědět. ,, Chceme tě chránit a pomoct ti zvládnout sebe sama. " Opět se svůdně usmál a přiblížil se ke mě. Vklínila jsem mezi nás ruce a zatlačila mu do hrudi. Zvětšila jsem prostor mezi námi a zadívala se mu do očí. ,, Jak mi chtějí pomoct, když o tom nic neví? Jak mi můžou pomoct, když jsem jediná s těmito schopnostmi? Ani netušíme, jak silná ta moc může opravdu být." Nic neřekl, jen se na mě díval. Začínala jsem propadat pocitu, že ani oni neví, co se mnou. Očividně ho mé otázky nijak nevyvedly z míry, protože se ke mě opět naklonil.
Prstem mi přejel od tváře, přes krk, rameno, záda, až k boku. Zachvěla jsem se. Nevím, jestli to ví, ale jsem hrozně moc lechtivá. Sledovala jsem ho, srdce mi začalo prudce zlouct. Chtěla jsem ho zklidnit, ale nedařilo se mi to.
Naklonil se ke mě blíž, prudce oddychoval, jeho horký dech mi ovanul holou kůži na krku. Aniž bych si to uvědomila, naklonila jsem hlavu na stranu a odhalila krk. Vlasy mi sklouzly z ramene. Jednou rukou mi do nich vjel a vískal mi v nich. Druhou rukou mě pevně chytil za bok, přitáhl si mě k sobě.
Aniž bych chtěla z úst mi vyšlo tiché zasténání. Zrychleně jsem dýchala a o mém tepu ani nemluvě.
Jeho rty se dotkly mého krku, zavřela jsem oči. Jemně mě políbil a přesunul se o něco výše. Projela mnou vlna energie. Políbil mě znovu a znovu, přestávala jsem se kontrolovat.
Položila jsem ruce na stěnu, abych neupadla. Více si mě k sobě přitiskl a jemně mě kousl do krku. Položila jsem mu ruku na paži, kterou mi objímal pas.
Sykl a odtrhl se ode mě. Mnul si ruku. Když ji odkryl, měl tam kde jsem se ho dotkla, popáleninu. Zírala jsem na jeho kůži, kolem zarudlého místa, měl něco jako jinovatku? ,, Si mě tim ledem popálila. " stěžoval si. Udělala jsem k němu krok, ale podklouzla mi noha a já letěla vstříc tvrdé zemi, ale pád se nedostavil. Eren mě chytil a postavil na nohy. Otočila jsem se ke zdi u které jsem ještě před chvílí stála. Byl tam obrys mé postavy, zbytek stěny byl pokrytý ledem, který se roztahoval i po podlaze. Obrátila jsem se k Erenovi. ,, Chytil si mě, i když si riskoval další popálení. Proč? " vydechla jsem. Zakřenil se na mě. ,, Nikdy bych nedovolil, aby se ti něco stalo. "

A je to tady. Tak co budou spolu, nebo ne?
Je všechno takové jak se zdá?

Ann

Předurčeni pro srstKde žijí příběhy. Začni objevovat