Předurčeni pro srst

12.

Rozrazily se dveře a do pokoje vpadl Eren. ,, Otče. " Kian na něj vrhl nenávistný pohled. Jeho stisk povolil a já si ho promnula. Ještě jsem cítila tlak na jícnu.
Alfa se na mě obrátil a napůl hrdelním hlasem zavrčel.
,, Nehraj si semnou, ani netušíš o co tady běží. Ani nevíš čeho jsi součástí. " a odešel.
Sesunula jsem se na zem a dívala se tupě do liduprázdna. ,, Jsi v pořádku? " zeptal se Eren. Ironicky jsem se na něj podívala. ,, Tvůj táta mi tady právě vyhrožoval že mě zabije a držel mě pod krkem! Co myslíš? " Přešel ke mně a prosadil se vedle. ,, Je toho teď na všechny moc. " tázavě jsem se na něj podívala.
,, A to ho opravňuje mě škrtit? "
,, Jen ho zbytečně nedráždi. Neznáš ho tak jako já. " Znějistila jsem. ,, To jako že by mě vážně zabil. " usmál se, ale v zápětí se zarmoutil. ,, Ne to ne, na to máš příliš velkou hodnotu, ale potom by sis přála, aby si byla radši mrtvá. " položil ruku na mou nohu, cukla jsem sebou. Zakřenil se. ,, Zachraňuji tě, jsi taková moje dívka v nesnázích." ,, No tak prrr, nejsem žádná tvoje dívka a už vůbec nejsem v n......" zase se mi nepodařilo dokončit větu. Eren se postavil a vytáhl mě na nohy. ,, Co to děláš. " vyplázl na mě jazyk. ,, Zachraňuji si tě. " popadl mě za pas a hodil přes rameno. ,, Pusť. " vydechla jsem, jen se nahlas zasmál, začala jsem mu bušit do zad. Otevřel dveře a vyšel z mého pokoje. ,, Kam to jdeš?" Dožadovala jsem se vysvětlení, ale nic. Nešel daleko, zastavil se u svého pokoje a otevřel dveře. Vstoupil a zavřel za sebou. ,, Erene sakra pusť."
,, Jak si přejete slečno." Sundal mě dolů. Rozhlédla jsem se, měl perfektně uklizeno. O krok přistoupil a já o krok ustoupila.
,, Co blbneš?" Nic neřekl a opět o krok přistoupil, já couvla. To jsem neměla dělat. Narazila jsem na roh postele a jelikož jsem to nečekala, přepadla jsem dozadu. Popadla jsem do měkkých peřin. Sklonil se ke mě, rukama se opřel vedle mých ramen a jedním kolenem si klekl k mojí noze. Sledoval mě. ,, Tohle není dobrý nápad. " vysoukala jsem ze sebe. Zrychloval se mi dech. ,, Máš pravdu, je to ten nejlepší nápad. " usmál se s sklonil ještě níž. Jeho rty byli těsně u mě. Když viděl můj zděšený výraz, pozvedl koutek. Zapřela jsem se mu o ramena. Odtáhl se a já na něj vyplázla jazyk. Chytla jsem se rámu postele a zabrala, už už bych se mu vysmekla, ale popadl mě za ruce a stáhl zpátky. ,, Teď už mi neutečeš. " zašeptal. Než jsem stačila cokoliv udělat, přitiskl své rty k mým.
V břiše mi začali létat motýlci, byla jsem jako v sedmém nebi. Zavřela jsem oči, aniž bych věděla co dělat, obmotala jsem mu ruce kolem krku. Líbali jsme se, pokud nám vystačil dech, odtáhl se ode mě a já zalapala po dechu.

Uběhl týden a já se a Alfou naštěstí nepotkala. Každý den jsem poctivě cvičila a učila se ovládat samu sebe. Nic těžšího si ani nedovedu představit. Celou dobu se mnou byl Eren a díval se na mě. Uváděl mě do rozpaků.
Nějak jsem nemohla uvěřit tomu, že můj první polibek ukořistil právě on.

Děkuji za přečtení, omlouvám se za zpoždění, nějak nebyl čas. Tak co si myslíte? ;)

Ann