Předurčeni pro srst

38.

,, Co se to tady děje? Okamžitě vstaňte! " rozkřikl se pisklavý hlásek chodbou. Trhla jsem sebou a otevřela oči. Zelenoočko se nade mnou pořád skláněl, jen na mě mrkl a zakřenil se.
,, Slyšíte? Okamžitě vstaňte! " ta profesorka začínala být kapku hysterická. Než se ze mě Will zvedl, naklonil se k mému uchu a zašeptal.
,, Pokračování příště. " z jeho horkého dechu, se mi naježily chloupky na krku. Potom se zvedl a uvolnil mě tak ze svého sevření. Natáhl ke mně ruku, aby mi pomohl vstát, ale já se na něj zamračila a postavila se sama. Pozvedl obočí, ale nic neřekl.
,, No co to.......to .....to je nepřípustné!  O..oba budete
t...t.. týden po škole!" Vyblekotala ze sebe profesorka, vypadala že každou chvílí pukne rozčilením. Máchala kolem sebe rukama a poskakovala v botkách na nízkém podpatku.
Strnula jsem.
Cože?! Já budu po škole?! A s ním?! S tímhle blbounem?!
Do očí se mi vehnaly slzy, jednak rozčilením a taky proto, že jsem tomu nafoukanci dovolila, aby na mě sáhl a málem mě políbil! Hodně jsem mrkala, abych je zahnala, ale jedna mi stejně zklouzla po tváři. Nenápadně jsem si jí setřela.
,, Po odpoledním vyučování se budete hlásit v učebně biologie a buďte rádi, že vás nenahlásím řediteli!"
Jen jsem kývla a rozběhla se na záchody. Rozrazila jsem dveře a zamkla se v kabince. Zničeně jsem se sesunula na zem.
Slzy jsem nechala volně stékat po tvářích, ze vzteku jsem se rozbrečela. Pěstí jsem vší silou uhodila do dveří. Ozvala se rána a ještě nějakou dobu se kovová ozvěna nesla místností.
Budu po škole!  To je zlý sen!  Nejvíce ze všeho jsem byla vytočená na sebe. Měla jsem ho odstrčit, proč jsem to neudělala? Prostě to nešlo!  Tak strašně mě to k němu táhne!  Nakonec jsem i chtěla aby to udělal, aby mě políbil, toužila jsem po tom!

Do třídy jsem přišla až na druhou hodinu. Sesunula jsem se na židli vedle Mii a lehla si na lavici. Přišel pan Colins a začal vykládat něco o Janu Husovi.
,, Kde si byla?" Zašeptala ke mně nazlobeně kamarádka.
Všechno jsem jí pověděla.
Výraz v její tváři se několikrát změnil. Když jsem skončila, zírala na mě jako na zjevení. Nebyla schopná slova.
,, Cože?!" Vypýskla na celou třídu, všichni se na nás otočili a já zajela co nejvíce pod stůl.
,, No opravdu, mistr Jan Hus byl upálen. " přisvědčil pan Colins v domnění, že to bylo by něj.
Mia se ztišila a rozrušeně do mě šťouchla.
,, On tě málem políbil?!" Zašeptala nedočkavě, jen jsem přikývla. Rozzářily se jí oči.
Po zbytek hodiny jsem jí to musela podrobně vylíčit ještě asi třikrát, pořád se na něco ptala a tlemila se u toho, jak měsíček na hnoji.

Vyučování utíkalo jako voda. Konečně zazvonilo a já se těšila, že půjdu domu. Potom mi ale došlo, že jsem vlastně poškole. Nad tou představou jsem se zamračila.
Vycházeli jsme z učebny a Mia do mě šťouchla loktem.
,, Držím palce a zítra mi všechno povíš! " nepřestávala se usmívat, zamávala mi na rozloučenou a rozběhla se ke skříňkám.
Vylezla jsem ty proklaté schody až do třetího patra. Našla jsem si učebnu Biologie a zastavila se před ní. Jako trouba jsem stála asi pět minut před zavřenými dveřmi a hypnotizovala je pohledem.
Nakonec jsem se odhodlala,  vztáhla ruku po klice a zabručela.
,, Taková potupa!"

Díky za 3K udělali jste mi ohromnou radost :D doufám že vás to už nenudí ;) pište mi své názory prosím, moc mi pomáhají a motivují mě psát :D
VOTES@COMENTS

Ann