9.

3.4K 268 12
                                    

Snažila jsem se pochopit a zapamatovat si všechno, co mi Kaila říkala. To dopoledne jsem se vlče snažila ještě několikrát přivolat. Párkrát se mi to i povedlo. Hrálo si se mnou, válelo se po mě a sem tam mě i kouslo. Bambula jeden, oblíbila jsem si ho, byli jsme si tak podobní. Nikdy bych nevěřila že to bude tak namáhavé, udržet si svou vlastní podstatu. Kdykoliv jsem si myslela, že jsem to zvládla, vlče zmizelo a já musela začít od začátku.

Konečně přišel čas oběda, měla jsem takový hlad. Eren mě doprovodil do jídelny, kde jsem si sedla a netrpělivě čekala, kdy konečně přinesou nějaké to jídlo, ale pořád nic. Zakručelo mi v břiše. No kde se se sakra couraj s tím jídlem. Poklepávala jsem nohou, abych si zkrátila tu dlouhou dobu. Konečně se otevřely dveře, moje nadšení ovšem vystřídalo zklamání. Žádné jídlo, ale Kian, majestátně nakráčel do jídelny a usadil se do čela stolu.
,, Jak postupujete s výcvikem? " Rozezněl se jeho hlas po místnosti.
,, Postupujeme až překvapivě rychle." Usmála se Kaila a mrkla na mě.
Otevřeli se dveře a konečně se neslo jídlo.

Oběd byl skvělý. Spokojeně jsem si lehla na postel a odpočívala. Za chvilku si pro mě přijdou a půjdeme do sklepa. Ne že by se mi chtělo.

A je to tady zase, sedím ve sklepě a soustředím se na vlčka. Radostně ke mě přicupital a stulil se mi do klína. Hladila jsem ho po jemné srsti.
Překulil se na tlapky a posadil se naproti mě. Dívali jsme se jeden druhému do očí.
Zničeho nic z vlčka začala vycházet modrá záře, nejdříve vypadalo jako mlha, ale sílila. Z tlapek drobounkého mláděte se zhmotmily modré prameny. Kroutily se a stoupaly kolem tělíčka, záře neustále sílila, až byla nesnesitelná. Zakryla jsem si oči a v tu ránu světlo pohaslo. Podívala jsem se na místo, kde ještě před chvílí bylo vlče.
Teď už tam, ale nebylo.
Seděl tam nádherný, mohutný, bílý vlk. Azurové oči si mě prohlížely, nepřestával se na mě dívat. Postavil se a pomalu se ke mě blížil. Kdykoliv udělal krok, pod jeho tlapou se objevil led. Došel až k mé postavě, sklonil předemnou hlavu, oddal se mi. Potom vzhlédl.
Naše oči se střetly a on do mě vstoupil, přijal mě.
Celý mým tělem projela neuvěřitelná vlna síly. Zhluboka jsem se nadechla, ledový vzduch mi prostoupil hrudí. Celá má osoba sršela energií, jako nikdy. S nádechem jsem otevřela oči. Eren a Kaila na mě zírali s otevřenou pusou.
Mé tělo obklopovala ta samá modrá záře, jako toho vlka. Pod mýma nohama se rozprostíral led a ze stropu se lehonce snášel sníh.
Propojila jsem se se svým vnitřním vlkem, mou intuicí, mým šestým smyslem.

Díky za přečtení :D
Určitě si přečtěte i skvělý fantasyromán od DadaRac s názvem Secret :D je to bomba

Ann

Předurčeni pro srstKde žijí příběhy. Začni objevovat