Předurčeni pro srst

Je pro tebe mrtvá!

Will

Vyběhl jsem ven, ale nikde jí neviděl. Musela mi utéct
,,Doprdele!" Vypadlo ze mě, zkrze zaťaté zuby.
Tohle se nemělo stát!
Zběsile jsem se rozhlížel. Studený noční vítr mi pročísl vlasy a mě zaplavil pocit, že mě někdo pozoruje. Pohledem jsem zklouzl k lesu, ale nic jsem neviděl. Zamrkal jsem a pozorně se zadíval do temných houštin. Něco tam bylo, něco bílého se krčilo za keřem.
To musí být ona! Díky bohu!
Zaplavil mě pocit úlevy. Pomalu jsem se přibližoval k lesu. Dělilo mě od něj asi třicet metrů a čím jsem byl blíž, tím lépe jsem viděl. Zkrze větvičky se na mě dívaly dvě velké, modré do noci zářící oči.
Ozvala se zamnou rána, bleskově jsem se otočil. Na schůdkách od přívěsu stál Nick a samolibě se na mě usmál. Trhl jsem hlavou zpět k lesu, ale byla pryč.
Zmizela a mě připadalo, jako by si semnou moje mysl jen tak pohrávala.
,,Řekl bych, že ti utekla. "
Prolomil ticho Nick. Zaťal jsem ruce v pěst a obrátil se na něj. Opíral se o rám dveří a arogantně se na mě usmíval.
,,Asi tě viděla, jak se muchluješ s Dianou. Teda já nevím, ale mě by to naštvalo."
Vysmíval se mi provokativně.
Vařila se mi krev v žilách.
,,Ty sis to naplánoval!" Zasyčel jsem a zkousl čelist.
Pomalu sestoupil ze schůdků a tiše seskočil do vlhké trávy. Založil si ruce na prsou a zakřenil se.
,,Já? Ne! To vůbec!" prohlásil ironicky. ,,Jak bych si mohl naplánovat něco takového?!" Rozesmál se a setřel si imaginární slzu.
,,To bych musel požádat Dianu o to, aby tě trochu opila, vzala tancovat a protože ty jsi pravý gentleman, neodmítl by si dívku a aby se na tebe potom vrhla před Elenou? To si vážně myslíš že jsem udělal?"
Musel jsem se držet, abych mu jednu nenatáhnul.
Ten hajzl!
,,Máš pravdu, udělal jsem to! Ale že to Diana umí co?"
Kvůli tomuhle debilovi jsem přišel o Elenu. Tak dlouho mi trvalo, získat si její náklonost a přijít na to, co mě k ní tak táhne a teď se to takhle posere!
Zhluboka jsem nasával studený noční vzduch, jinak bych po něm skočil a roztrhal mu hrdlo.
Vřelo to ve mě.
,,Ty seš takovej kretén!" Zavrčel jsem na něj. Zvážněl a arogantně se zakřenil.
,,Co sis tou nickou chtěl dokázat? Stejně nebyla pro tebe! Otec by jí neschválil!"
Brnělo mě celé tělo, jak jsem se držel, abych mu nerozbil tlamu.
,,Nemáš právo o ní takhle mluvit, ty o mě rozhodovat nebudeš a na otce seru!"
Zařval jsem na něj!
Povytáhl obočí a když viděl že to myslím vážně rozesmál se.
,,Vybral ti jinou a moc dobře víš, že kdybych se jí takhle nezbavil já, on by se jí zbavil nenávratně. "
Mrkl na mě.
,,Utři slzu bratříčku, ona je pro tebe mrtvá, ať chceš nebo ne!"

Ahojky :D tak jedna kratší kapitola z pohledu Willa, myslím že vám to trochu vyjasní, teda doufám :D
Pište mi své názory a připomínky ;) jsou pro mě důležité :D
Díky za podporu :*

Ann