Poslední tóny

Kapitola 50.

Kayla

"No počkej, takže co máš s Brentem?" Od té doby, co se Jane zmínila před Brynn, že ze mě na plese nemohl spustit oči, nedala mi pokoj. Zase jsme byli na jejich chatě a slavili jsme, víceméně ve stejné partě, jaká byla na Owenových osmnáctinách, Silvestra. Dnes se k nám jen přidal Jeremy a zároveň nedošel Jay, který pracoval s Owenem v kině, jinak bylo vše při starém.

"Nic s ním nemám," protočila jsem panenkami, "Jane to přehání."

"Však i Jeremy říkal, že na tebe zíral celý večer jak na svatý obrázek, takže mi neříkej, že mezi vámi nic není. Minimálně ty jemu se očividně líbíš." Brynn se nenechala odbít. Nejhorší na tom všem bylo, že já ani nevím, co bych jí na to měla říct.

"Tak to ti nemůžu ani potvrdit, ani vyvrátit, jelikož mu do hlavy nevidím."

"Ne? Ale tak můžeš mi alespoň říct, co máš v hlavě ty," Brynn se na mě šibalsky usmála a strčila si do úst chlebíček. Seděly jsme společně v kuchyni u jídelního stolu, abychom na náš rozhovor měli klid. Zbytek vedle seděl v kroužku a zřejmě jen tak popíjel, sem tam někdo tancoval, Owen s Levim se beztak zase líbali, zkrátka každý si něco našel.

"Zmatek," přiznala jsem okamžitě. Co jiného bych taky v hlavě měla mít?

"Zmatek z čeho?"

"Tak nějak z celého života," zamumlala jsem po dlouhém přemýšlení. Nedokázala jsem jí blíž určit, z čeho všeho jsem byla zmatená. Bylo toho až moc.

"Takže i z Brenta," konstatovala s úšklebkem zrzka. Musela jsem nad ní zakroutit hlavou, koukám, že ona si vždycky najde nějakou cestu, jak ho to všeho zamotat.

"Fajn, tak asi jo."

"A jaký z něj máš pocity?" vyzvídala dál. 

"Upřímně? Nevím, co si o něm pořádně myslet. Mám pocit, že když se baví se mnou, tak je to fakt fajn kluk, samotnou mě překvapuje, že to říkám, ale fakt jo. Poslouchá mě a dává u toho pozor, což je prostě něco, čeho já si u lidí vážím. Jde vidět, že mu záleží na tom, co si myslím a mám pocit, že si navzájem můžeme věřit. Jenže pak když ho vidím, jak se chová kolem Violet a jeho party kamarádů, tak je to prostě jinej člověk. A hlavně jsem si povšimla, že má celkem problém ovládat svoje emoce."

"Brent byl vždycky výbušněj, to máš pravdu," zavzpomínala Brynn, "a Violet mu to rozhodně neulehčuje s tím, jaká je stíhačka."

"Vidíš to, ty ho vlastně taky beztak znáš dobře co?"

"Tak ještě aby ne, však ti tři spolu jsou pořád."

"To jo, kdybych nevěděla, že každej mají nebo měli holku, tak bych si myslela, že jsou teplí," ušklíbla jsem se. Je pravda, že Trevor, Brent a Jacob spolu byli neustále.

"Jacob někoho má?" podivila se Brynn.

"Ne," zakroutila jsem hlavou. Zdálo se mi to, nebo si Brynn po mojí odpovědi lehce oddychla? Že by ještě nebyla úplně přenesená přes jejich rozchod? To se mi nezdá.
"Nebo já vlastně ani nevím, s ním se nebavím," dodala jsem.

"Já už jsem se lekla, jestli náhodou není s Vivien." Jo tak proto ten oddych.

"Ne, to si myslím, že není. Brent ji úplně nesnáší, co říkal, takže si myslím, že by to Jacobovi snad ani nedovolil."

"To doufám," povzdychla si Brynn, "Jacob je sice idiot, ale i tak bych mu takovou mrchu nepřála."

"Ty bys mu byla schopná i odpustit co?" Zkoumavě jsem se na ní zadívala. Pohled v její tváři se rychle změnil na zamyšlený.