Poslední tóny

Kapitola 20.

Varování: Dnes zavítáme na Owenovo rande s Levim a bude to lehce peprnější. Čtěte na svoji zodpovědnost! Víte, jak to myslím 😏

Owen

"Vážně bych do tebe netipl, že tě baví starý auta," zasmál jsem se a upil ze svého šálku kávy. Pohledem jsem přes okno kavárny vyhledal zeleného mini coopera, kterým pro mě Levi dojel dnes před školu.

"Jojo, Bob je můj miláček," zaculil se Levi a taky se podíval za sebe na ulici.

"Bob? A já myslel, že to jsem já," zklamaně jsem si založil ruce na prsou. Až po chvilce mi došlo, že jsem to možná trochu přehnal. Jasně, párkrát jsme se s Levim líbali a strávili spolu noc na mojí oslavě, ale ne tak, jak si nejspíš myslíte, nic víc než mazlení a pusa neproběhlo, a nechodili jsme spolu oficiálně. Považovat se za jeho miláčka bylo tedy dost nemístné. Levi se ale naštěstí zasmál a položil jeho ruku na tu moji.

"Tak tohle je zatím jen naše první oficiální rande."

Oficiální rande? Viděl to tak? Nadšení uvnitř mě rychle rostlo.

"Je?" Zkoumavě jsem se na něj zadíval.
"V tom případě jsem se měl líp oblíknout."

"Owene," zasmál se Levi, "vyzvedával jsem tě rovnou po škole, s tou uniformou holt asi nic neuděláš."

"Tak mohl jsem si vzít věci na převlečení," pokrčil jsem rameny.

"Jo? A kde by ses převlíknul? U mě v autě?" Na tváři mu seděl úšklebek a jeho oči se zaleskly. "Nebylo by to špatný," zamyslel se.

Flirtuje se mnou? Moje srdce výrazně zrychlilo. Kyle, poslední kluk s kterým jsem něco měl, by tohle na veřejnosti nikdy neudělal. Byl přítulnej jako kočka, ale na veřejnosti spíš tasil drápky. I když kočky bývají dost často pořádný svině, takže to nebylo zrovna nejlepší přirovnání.

"Tak mohl jsem," nadzvedl jsem obočí, i když mi tohle gesto přišlo vždycky docela trapné, "nebo třeba na záchodě." Leviho úsměv lehce povadl, což naopak mě donutilo usmívat se.

"Náhodou, ty vaše uniformy jsou celkem sladký, ale jsem rád, že mám tuhle fázi života už za sebou," poškrábal se na zátylku a napil se svého čaje. Levi kafe nepil, což pro mě bylo nepředstavitelné. Byl o dva roky starší než já, takže střední už měl nějaký ten pátek za sebou. Na vysokou nešel, místo toho se vyučil na automechanika a pomáhal svému tátovi vést jejich rodinný byznys. Hodilo se mi to k němu. Levi už od pohledu nebyl někdo, koho bych si dokázal představit v obleku za stolem v nějaké kanceláři. Byl vyšší než já a viditelně svalnatější. I když já jsem byl taková nudle, že i Jane, která byla taky dost hubená, vypadala oproti mě silnější. Jeho potetované ruce, silná čelist a jizva s piercingem v obočí ho dělaly ještě víc přitažlivějšího a mužského. Alespoň podle mě.

"Takže k autům tě přivedl táta?" Raději jsem změnil téma, jinak bych se asi začal červenat.

"Jo, když od nás máma odešla, náš vztah s tátou nebyl nic moc. Bylo mi třináct, což je, mám pocit, to nejhorší období puberty. Byl jsem na tátu naštvaný, měl jsem pocit, že za to všechno může on. No postupem času jsem si začal uvědomovat, že to není jen jeho vina. Náš vztah se výrazně zlepšil a táta mě začal brát k němu do servisu. Hodně nás to sblížilo a hlavně jsem zjistil, že mě auta fakt baví, hlavně ty staré krásky."

"Vidíš to," pousmál jsem se, "a já o autech nevím vůbec nic, leda tak jen jak je řídit a to mě taky moc nebere." Vždycky jsem si radši svou prdelku jen vozil, než abych se hrnul přímo za volant.