Poslední tóny

Kapitola 63.

Violet

Se slzami v očích jsem koukala na bílý strop mého pokoje. Je Valentýn a já tady ležím sama. Co si sakra ten ubožák myslel, když se se mnou rozešel dva dny před dnem lásky?

Ne, Violet, on za to nestojí. Však ty můžeš být s tím, koho si umaneš. Všichni mě chtějí. Hlavně Walker. Ten okamžitě začal využívat mého zlomeného srdce, aby se mi zase mohl dostat do kalhotek. Nejhorší bylo, že jsem se cítila tak sama, že jsem ho nechala a nezastavila to. Jsem trapná.

Lux moc dobře věděl, že na mě má nabito. Jen díky němu a jeho známosti s Hillovou jsem se dostala do školního týmu a stala jsem se jedničkou, alespoň do té doby než nepřišla Kayla. Měl mě v hrsti a dovolil si riskovat. Byla jsem proti němu bezbranná.

Kayla... Copak teď asi dělá? Beztak se někde tahá s Brentem. To kvůli ní se to všechno pokazilo. Už od prvního dne se mu líbila. Ono když má holka velký prsa a zadek, tak je to všechno jednodušší.

Vždyť jemu ani nevadilo, když do mě třískla dvířkami od skříňky. Byl na její straně. Už od začátku. Měla jsem tomu věnovat víc pozornosti. Kdybych to už tenkrát zatrhla, všechno mohlo být v pořádku.

Ta čarodějnice mi zničila život. Všem klukům se líbila, beztak i tomu gayovi, s kterým se tak bratříčkuje. Stala se populární, všem připadala okouzlující. Vždyť ji zvolili královnou plesu! To byl můj status! Hillová začala mít raději ji než mě. Byla dobrá gymnastka, ale to já byla jednička! Brent se začal chovat úplně jinak. Trávil s ní pomalu víc času než se mnou. Tohle není normální přece...

A pak mě to napadlo. Ještě nebylo pozdě. Ještě se dalo jednat. Můžu být zase jednička, stačí jen vymyslet dobrý plán.

Každý člověk má nějakého kostlivce ve skříni. Kayliným největším kostlivcem asi byla smrt její mámy, ale to použít nemůžu. Nikdo se nepostaví proti holce, co jí umřela máma, naopak ji bude jen litovat a soucítit s ní.

Začala jsem pečlivě procházet její sociální sítě. Facebook očividně skoro nepoužívala. Profilovku si naposledy změnila před rokem a půl a od té doby nic. Ani v příspěvcích jejích kamarádů, co ji označovali, nebyla žádná použitelná špína. Instagram byl už na první pohled o dost živější. Novou fotku přidávala téměř každé dva týdny, ve výběrech měla uloženo několik zpráv od fanynek, ale nenašla jsem ani jeden jediný komentář, kde by ji někdo kritizoval. 

Nemůže být přece tak perfektní...

Wikipedie ani internetové články mi taky moc nepomohly. V rozhovorech většinou mluvila o úspěších a její mámě, ale pak jsem našla jedno video, které se zabývalo jejím odchodem od profesionální gymnastiky.

Drama v gymnastické reprezentaci!

Zkazila naschvál její poslední mistrovství?

Mstí se snad svým kolegyním?

Na její odchod jsem úplně pozapomněla. Nebo nezapomněla jsem na její odchod, protože z toho všichni dělali haló, ale tu kontroverzi kolem, jsem jaksi vypustila z hlavy.

Začala jsem pátrat v rozhovorech, které se točily kolem jejího odchodu. V některých se vyjadřovaly i holky, které s ní ten rok byly v reprezentačním týmu. Mohly jako tým zvítězit na svěťáku, ale naše hvězda se rozhodla se zhroutit, pokazit svoji sestavu a týden poté, na konci ledna, ukončit svoji kariéru.

Většina těch holek jí nic nedávalo za vinu. Chápaly, v jak těžké situaci byla, ale pak jsem tam objevila jednu blondýnku. Stella Grayová. Očividně měla proti Kayle, co říct, ale nejspíš kvůli dobré vizitce týmu, vyjádřila jen pár znepokojených a smutných vět. Žádné velké drama.

Pro několik z nás v týmu to byl poslední juniorský šampionát, chtěly jsme vyhrát, ale s Kaylou to letos bohužel nešlo...

Když vás někdo obere o titul, musí vás to přece hrozně naštvat, ne? To je normální lidská reakce. Věřím, že kdyby tahle Stella mohla, řekne těm novinářům pěkně od srdce, jak moc ji Moroshkinová naštvala. A v ten moment mi to došlo. 

GWS - gymnast's world site, sociální síť, kam se můžou připojit jen registrovaní gymnasti z celého světa. Nikdo ze školních týmů, pouze gymnasti, co oficiálně trénují pod gymnastickým svazem.

Do vyhledávače jsem prvně zadala Kaylino jméno a otevřela její profil. Spoustu fotek, příspěvků a nejdřív všechno vypadalo růžově, jenže poslední příspěvek od ní byl den před jejím oficiálním odchodem, pak už k profilu ztratila přístup.

Následovalo spousty příspěvků od jejích obdivovatelů, ale tady už se našlo pár nenávistných příspěvků. Většina z nich byla kvůli tomu mistrovství. Dokonce i Stella, která se mi začínala líbit čím dál, tím více, se vyjádřila.

Kayla nikdy nebyla dobrá týmová hráčka. Vždycky to v týmových soutěžích naschvál kazila.

Všude měla protekci díky její mámě.

Nedá se jí věřit, že pro tým podá dobrý výkon.

Je sobecká. Vždycky byla.

Kotva, co všechny stáhne dolů.

Podobných reakcí a komentářů jsem od Stelly našla spoustu. Ještě, že jsem skončila s roztleskáváním a začala trénovat s profi klubem v Eugene, jinak bych tenhle poklad nikdy nenašla.

Zpráva, co Stella vysílala, byla jasná: Kayla v týmu se rovná pohromě.

A to bylo to, co mi bohatě stačilo. Věděla jsem, že když tohle ukážu Hillový a přidám k tomu ještě nějaký med okolo, nebude ji chtít na tu školní soutěž. Zase můžu být jednička.

A Stella Grayová mi s tím ráda pomůže, tím jsem si jistá.

Dnes taková kratší kapitola, ale zato je hodně důležitá. V minulé kapitole jsem děkovala za 3 tisíce přečtení, ale dnes musím poděkovat za DVOJNÁSOBEK!! Nechápu, jak jste se tu všichni objevili, ale od úterý se s novými čtenáři rozsypal pytel, takže každopádně díky.😅❤