Láska podle melodie

56. Kapitola

Až na světla, dopadající sem z jeviště je v sále úplná tma. Kluci už stojí nastoupení na jevišti, hlavy skloněné. Přidám se k hlasitému potlesku, který je vítá. Očima nedočkavě vyhledám Sebastiana. Nezabere mi to ani dvě vteřiny. Při pohledu na něj mi srdce poskočí stejně jako vždycky. Vzápětí se ozvou první tóny písně. A sálem se rozezní Sebastianův hlas.

Well you only need the light when it's burning low
Only miss the sun when it starts to snow
Only know you love her when you let her go

Do očí se mi nahrnou slzy. Nereaguju na podrážděné zakašlání někde za mnou, jenom fascinovaně hledím na Sebastiana. Slova mu ze rtů splývají, jako by je říkal přímo mně. Proplouvají mi tělem až do srdce. Už je mi jasné, proč Darren tolik toužil po tom, abych tu byla.

Only know you've been high when you're feeling low
Only hate the road when you're missing home
Only know you love her when you let her go
And you let her go

Tak procítěně jsem Sebastiana slyšela zpívat jen při dvou příležitostech. Tehdy, když jsme spolu tančili v zahradě na plese a o pár měsíců později, když jsme tančili u rybníčku.

Staring at the bottom of your glass
Hoping one day you'll make your dream last
But dreams come slow and they go so fast

You see her when you close your eyes
Maybe one day you'll understand why
Everything you touch surely dies

V tu chvíli na ničem jiném nezáleží. Důležité je teď a tady. V momentě zapomenu na všechnu bolest, kterou mi způsobil. Na to, jak dlouho mi lhal a kolik toho zamlčel. Kolikrát mě přesvědčoval, že tentokrát mi říká pravdu a stejně to tak nikdy nebylo.

Teď záleží jenom na tom, že on je tu a že já jej pořád miluju. Skutečnost, kterou jsem si nechtěla připouštět, už nemůžu dál přehlížet.

But you only need the light when it's burning low
Only miss the sun when it starts to snow
Only know you love her when you let her go

Konečně si mě všimne. Naše oči se na ten nejúžasnější okamžik setkají a jeho rty se zvlní potěšeným úsměvem. Přes slzy, stékající mi po tváři se na něj také usměju.

Staring at the ceiling in the dark
Same old empty feeling in your heart
'Cause love comes slow and it goes so fast

Well you see her when you fall asleep
But never to touch and never to keep
'Cause you loved her too much and you dived too deep

Miluju ho. Na ničem jiném nezáleží. A teď doufám, že on ještě stále miluje mě.

And you let her go...

Písnička skončí až příliš brzy. S pohledem upřeným na Sebastiana doklopýtám ke svému místu a posadím se. Jen stěží se dokážu zaposlouchat do dalších dvou písniček. Pořád totiž nemůžu přestat myslet na Sebastiana a na to, jak se na mě díval.

Byl jsem tak neskutečně blbá, opakuju si pořád a přemýšlím nad tím, jak to odčinit. Jak se mu omluvit a vrátit vše, co jsem zkazila.

Když kluci odcházejí z pódia, přidám se k hlasitému potlesku a v nestřežených okamžicích sleduji Sebastiana.

...

V sále se znenadání rozsvítí. Tak moc jsem se ztratila ve svých myšlenkách, že jsem úplně prošvihla poslední soutěžící tým. Chlápek v obleku, stojící na pódiu nám oznámí, že před vyhlášením vítězů bude třicetiminutová pauza. Seberu veškerou svou odvahu a vydám se směrem, kde tuším šatny.

Když konečně narazím na dveře s názvem naší školy, nerozhodně se před nimi zastavím. Zvednu ruku, abych zaklepala, a v tu chvíli se dveře rozletí a já jen tak tak uskočím na stranu, aby mě nesrazily.

„Sebastiane," vydechnu skoro neslyšně, když se objeví ve dveřích.

„Mio?" zaskočeně si mě prohlíží. „Nečekal jsem, že přijdeš," řekne, ale jeho oči prozrazují něco jiného. „Musím už jít," vyhrkne rychle, prosmýkne se těsně kolem mě a vydá se chodbou. Po několika krocích se otočí a zavolá na mě. „Lizzie?"

„Ano?" překvapeně se na něj podívám.

„Vypadáš kouzelně," zašeptá, ještě jednou se na mě podívá a potom odejde.

„Ty taky," zašeptám a přemáhám se, abych se nerozbrečela. Potlačím slzy, nasadím úsměv a vejdu dovnitř, kde to vře vzrušením. Ve chvíli mě zmerčí Darren a vrhne se ke mně.

„Tak jsi opravdu přišla," vyhrkne a pevně mě obejme.

„Přece jsem nemohla ta šaty nechat ležet, ne?" nasadím ještě zářivější úsměv, jenom abych mu udělala radost. Ostatní se k nám nenápadně přiblíží.

„Byli jste naprosto nejúžasnější," řeknu překotně, přestože si z jejich vystoupení skoro nic nepamatuju. „Máte to v kapse! Prostě musíte vyhrát. Úplně jste je převálcovali," blábolím dál.

Z rozhlasu nad našimi hlavami se rozezní mužský hlas, oznamující soutěžícím i divákům, že za deset minut proběhne vyhlášení výsledků. Atmosféra v místnosti se ve vteřině změní z uvolněné na napjatou a jiskřící vzrušením. Jdu společně s kluky na pódium, ruku v ruce s Darrenem a Chrisem. Sebastian už tam na nás jako správný lídr čeká. Na pódiu se snažím držet spíš vzadu a vyhlašování může začít. Všichni se třeseme nedočkavostí ještě víc, než při prvním kole. Pokud to vyhrajeme i tentokrát, zajistíme si tím postup do státního kola.

Čtvrté a třetí místo obsadí sbory z vedlejších měst a zbývají poslední dvě.

„Nyní přikročíme k vyhlášení vítězů," zakřičí moderátor do mikrofonu. „První místo," na chvíli se odmlčí a ještě tak zvýší napětí, „obsadili...." vteřiny ubíhají a kluci mi drtí ruce. „Eternal Voices z Lighthallovy Akademie!" vykřikne do mikrofonu nakonec.

Na okamžik jako by se celý svět zastavil. Teprve potom začneme jásat. Vyhráli jsme! Vyhráli! Celá naše malá skupinka vybuchne nadšením. Plácáme si navzájem do dlaní a objímáme se. Sebastian převezme ohromnou trofej a potom ji nechá kolovat rukama všech vítězů. A potom se naše oči znovu setkají.

Než si vůbec uvědomím, co dělám, doběhnu k němu a vrhnu se mu kolem krku. Chytí mě kolem pasu, zvedne mě ze země a zatočí se mnou nad hlavou. Když opět stojím nohama pevně na zemi, podívám se mu do očí.

„Ta písnička byla pro tebe, Lizzie," řekne a před celým sálem, před stovkami lidí a před kamerami, které vše vysílají živě do světa, mě políbí.

Takže.... Je to tu. Nemohla jsem odolat a musela jsem je dát zase dohromady. Prostě musela. Protože Mia bez Sebastiana je jako kniha bez svého šálku kávy. Prostě to nejde.

Co si myslíte o dílku? Bude už všechno v pořádku, nebo ještě ne? Co říkáte na písničku?

Mějte se báječně, užívejte léta a držte mi palce... Včera jsem byla trénovat ježdění a málem jsem sebe i taťku zabila... Zjistila jsem totiž, že ruční brzda je stejnej misogyn, jako ta šlapátka... :D

Vaše (teď trochu vyklepaná) Daisy ♥