Láska podle melodie

Epilog

Odhodím zmáčený kapesník do koše a znovu se vrátím pohledem k obrazovce. Dohrála písnička We Are Young a mě to přijde jako celá věčnost, co jsme ji tehdy zpívali. Když jsem se na toto video dívala poprvé, tehdy jsem si myslela, že je to konec, že tímto to končí. Avšak Sebastian mě jako vždy překvapil. Na obrazovce se znovu objeví jeho obličej.

„Tohle jsme my, Mio. Tyto písničky a všechno, co se k nim váže. Náš vztah je jako melodie a každá melodie má svůj začátek i konec. My jsme takovou melodií. Jednou jsme nahoře, jednou dole, stoupáme a zase klesáme. Každý by si pomyslel, že stejně jako písnička i my musíme jednou skončit. Je to ale omyl. Jenom se vždycky na chvíli utišíme, abychom potom mohli zase znít naplno. Ale nikdy nekončíme." V pozadí se ozvou první nesmělé tóny.

I've been hearing symphonies
Before all I heard was silence
A rhapsody for you and me
And every melody is timeless

Zavřu oči a zaposlouchám se do těch nádherných slov. Před očima se mi míhají jednotlivé vzpomínky.

První den. První písnička. Školní ples, okresní kolo, Vánoce, zasněžený rybníček. První polibek mezi poletujícími vločkami.

Life was stringing me along
Then you came and you cut me loose
Was solo singing on my own
Now I can't find the key without you

Valentýn, hory muffinů, narozeniny, první hádka. Krajské kolo, polibek na pódiu.

And now your song is on repeat
And I'm dancin' on to your heartbeat
And when you're gone, I feel incomplete
So if you want the truth

Nemocnice, prstýnek, dopis, vyhazování čepic.

I just wanna be part of your symphony
Will you hold me tight and not let go?
Symphony
Like a love song on the radio
Will you hold me tight and not let go?

Nekonečné množství bílého tylu, byt, kampus, posluchárny.

I'm sorry if it's all too much
Every day you're here, I'm healing
And I was runnin' out of luck
I never thought I'd find this feeling

Pódium, diplom, potlesk, kotníky.

And now your song is on repeat
And I'm dancin' on to your heartbeat
And when you're gone, I feel incomplete
So if you want the truth

Bolest. Drobné, droboučké prstíky a ty nejzelenější očka pod sluncem.

I just wanna be part of your symphony
Will you hold me tight and not let go?
Symphony
Like a love song on the radio
Will you hold me tight and not let go?

„Mio?" prudce otevřu oči v momentě, kdy písnička skončí.

„Už jdu," zavolám zpátky, přestanu věnovat pozornost vyčítavě blikajícímu kurzoru za drobnou černou tečkou a zaklapnu laptop. Ještě tolik toho zbývá vyprávět. Ale to až někdy jindy.

Symphony...

Dveře se pootevřou. „Mami?"

Říká se, že nejtěžší je prvně položit tužku na papír a začít psát. V mém případě to nebyla pravda ani zdaleka... Nejhorší bylo udělat tu poslední tečku a tužku z papíru zvednout. Je to až neuvěřitelné, ale nad příběhem jsem strávila (skoro na den a minutu přesně) čtyři roky. Soubor ve Wordu jsem vytvořila 1. ledna 2015 ve 22:59 v noci a poprvé publikovala až 12. srpna téhož roku. Od té doby se mi podařilo nasbírat neuvěřitelných 257 tisíc přečtení a skoro 20 tisíc hvězdiček.

Pokud vás zajímají ještě nějaké statistiky, tady jsou: Celkovou dobou úprav textu jsem strávila 366 hodin 58 minut, napsala jsem 270 stran, což je 1390 odstavců, 4963 řádků, 100944 slov a 595572 znaků. A to počítám jenom hlavní dějovou linku, bez kapitol z pohledu Bena a Sebastiana a dalších doplňujících kapitolek... :D

Tímto bych nesmírně chtěla poděkovat vám všem, kteří jste se mnou po tak dlouhou dobu vytrvali, netrpělivě čekali na každou kapitolku a dávali se do čtení ve chvíli, kdy vyšla. Vaše neskutečně milé komentáře, zvídavé dotazy i hlasy byly obrovským hnacím motorem pro mé psaní. Zatleskejte si, bez vás by příběh nejspíš nikdy nevznikl.

Možná to teď vypadá, jako že je s příběhem konec, ale nezoufejte. Ve volných chvilkách se snažím příběh přepisova, upravovat a doplňovat a vytvořit tak celistvou verzi, se kterou se pokusím zaútočit na nakladatelství. A ani nápady mi úplně nevyschly což znamená, že jednou snad by se mohlo objevit i pokračování, opět v čele s našimi hrdiny.

Šťastný Nový rok všem!