Láska podle melodie

54. Kapitola

„Potřebuju se na něco zeptat. A chci, abys byl upřímný," dodám, než vůbec stihne promluvit. Je jasné, že by mě okamžitě začal zpovídat, a to bych nevydržela. Potřebuju se zeptat dřív, než bude mít vůbec možnost promluvit.

„O co jde? Co tu vůbec děláš?" odloží laptop a zkoumavě se na mě dívá.

„To až potom. Jde o tvou bývalou. Co se stalo?" nedá mi to a zeptám se nejprve na tohle. K tomu druhému se ještě dostaneme. „Vím, že přede mnou něco tajíš a chci vědět, co to je," naléhám. Nějak prostě vím, že za to může ona. Ta holka. Sienna. Nedokážu si to vysvětlit, ale vím to.

„Nic nebylo, prostě jsme spolu chodili a pak se rozešli. To je vše," dívá se mi přitom někam za rameno a kouše si spodní ret. Stoprocentně lže. Nebo mi alespoň neříká všechno.

Jako na znamení se na Sebastianovu playlistu zapne další skladba. Secrets od OneRepublic. Sebastianovi to taky dojde a prudce laptop zavře. V pokoji se rozhostí napjaté ticho. Potom se nadechne a řekne: „Je to už dávno a není to důležité."

Tell me what you want to hear
Something that will like those years
Sick of all the insincere
So I'm gonna give all my secrets away

„Řekni mi to, chci to vědět. Ať už je to cokoliv, zvládnu to. Nemusíš mě chránit, Sebastiane," začínám si v duchu zoufat. Mám pořád silnější tušení, že to bude ještě horší, než jsem byla ochotná si myslet.

„Vím, že tě nemusím chránit. Ale chci. Mio, neřekl jsem ti to, a z dobrého důvodu," postaví se a popadne mě za ruce.

„Řekni mi pravdu. Nejsem už malá holka. Co se stalo předtím, než ses sem přistěhoval. Se Siennou," vytrhnu se mu a musím se držet, abych na něj nekřičela. Jsem si skoro jistá, že jeho mamka stojí kousek ode dveří a poslouchá nás.

This time, don't need another perfect lie
Don't care if critics ever jump in line
I'm gonna give all my secrets away

„Dobře tedy. Chceš slyšet pravdu?" vybuchne a prudce si začne vyhrnovat rukáv na levé ruce. Nevěřícně se na ni zahledím. Od zápěstí až k lokti se mu táhnou tenounké bílé jizvičky. Proto jsem nikdy dřív jeho ruku neviděla. Nosil dlouhý rukáv kdykoliv a kdekoliv, za každého počasí. A kdykoliv jsem se ho dotkla, úzkostlivě se mi vytrhl.

„Tohle mě přinutila udělat," řekne a natáhne ruku ke mně, abych si ji mohla pořádně prohlédnout. Podlomí se mi kolena, a proto se pro jistotu posadím na postel. Nejistě vezmu jeho ruku do dlaní a hladím všechny ty drobné jizvičky. Připomínky něčeho strašného. Co se tehdy stalo, že se uchýlil k něčemu tak hroznému? Honí se mi hlavou.

Ooh, got no reason, got no shame
Got no family I can blame
Just don't let me disappear
I'ma tell you everything so

Sebastian si sedne vedle mě a pokračuje. „Byla nová u nás ve škole, začala se mnou flirtovat. Vypadala mile, navíc jsem byl trošku mimo, protože se se mnou předtím rozešla jiná holka, a tak jsem se tomu nebránil. Ale potom se to vymklo kontrole. Začala mě úplně ovládat," drmolí rychle a zatíná ruku v pěst.

„Doslova si mě obtočila kolem prstu. Začal jsem kvůli ní vynechávat školu, tréninky, přestal jsem plnit své povinnosti. Nechtěl jsem si nic z toho připustit, všem jsem tvrdil, že jsme úplně v pohodě," začne se ošívat a já ho opatrně začnu jednou rukou hladit po zádech a trpělivě vyčkávám. Přiložím mu rty ke spánku a nechám jej, aby se klidně vypovídal.

„Dokonce mě několikrát úplně opila a potom podstrčila nějaké prášky. Předtím jsem nikdy moc nepil, alkoholu jsem se úplně vyhýbal," na chvilku se zarazí, jako by přemýšlel, jestli má pokračovat a odhalit další ze svých tajemství. Nakonec asi usoudí, že toho na sebe práskl dost a pokračuje. „To kvůli mému otci. Podle mamky to byl alkoholik, nechtěl jsem skončit jako on. Pokud je jeden z rodičů alkoholik, jejich dítě k tomu má docela slušné předpoklady," řekne celkem zbytečně. Potom se ovšem vrátí k hlavní linii příběhu.