Chci tě zpátky

XLVIII

Jo. Jasně, že jsem se na tohle těšila.

***

(SOBOTA, 29. září 2018)

Ležela jsem v ložnici na posteli, z obýváku ke mně doléhaly tóny metalové hudby, a já se rozčíleně kousala do rtu svírajíc u toho mobil v ruce jako nějaký talisman. Ačkoliv jsem vlastně dost silně uvažovala nad tím, že bych jím mrštila proti zdi a ukončila tak svoje trápení.

Po návratu domů jsem si dala rychlou svačinu, uklidila si nejnovější úlovky z butiku a vrhla se do sprchy, abych si umyla tetování a pak jej namazala. Od té chvíle jsem ještě nebyla schopná se obléknout. Stále omotaná do osušky jsem se rozvalovala v peřinách a pokoušela se dovolat June, protože mě zajímalo, jestli se včera nějak rozhodla dořešit patovou situaci se Zackem. Ovšem ona to nezvedala, takže jsem jí alespoň odeslala dost zvídavou textovku a doufala, že se ozve.

A právě teď jsem psala už třetí verzi zprávy pro Ollieho.

Nejen, že jsem chtěla vědět, jak dopadla jeho schůzka v Roadrunner Records... Měl na dnešek plány, o kterých mi neřekl, a čím déle jsem nad tím přemýšlela, tím víc mě zvědavost spalovala zevnitř a nutila mě kroutit prsty u nohou. Neměl nejmenší snahu mi alespoň naznačit, nač se dneska chystá a já se nezeptala. Částečně možná kvůli svojí hrdosti... anebo taky možná proto, že jsem nechtěla být vtíravá. Byli jsme spolu, ale ne oficiálně, takže jsem na to technicky vzato ani neměla nárok. A navíc... kdyby mi to chtěl říct, tak to udělá, no ne?

Převalila jsem se ze zad na břicho a smazala veškerý text zobrazený na displeji.

Kašlat na to. Přece nepotřebuju vědět všechno.

V ten moment mi zazvonil telefon v ruce a moje srdce se rozběhlo vpřed, když jsem uviděla Ollieho jméno. Přijala jsem hovor a kousla se do rtu, abych se aspoň trochu uklidnila. Bylo vážně šílené, co se mnou ten chlap prováděl. „Jeremy?" zavrněla jsem tak trochu provokativně.

Linka ohluchla na tak dlouho, že jsem telefon dokonce oddálila od ucha, abych se podívala, že to Ollie nevypnul. Pak se konečně ozval a zněl nadmíru popuzeně: „Kdo je ksakru Jeremy?"

Spokojeně jsem se nad tím zazubila a převalila se zpátky na záda. S tím pohybem se ze mě odmotal ručník a já byla najednou nahá jako mimino. Ale v tuhle chvíli mi to vážně bylo jedno. „Aha, už vím! Joshi?" zlobila jsem ho dál.

„Tate," pronesl tiše ale zato hrozivě. A tím jednoduchým oslovením vyslal vlnu husí kůže po mém těle.

„Ano?" protáhla jsem nevinně.

Uslyšela jsem, jak hrdelně zavrčel, než řekl: „Nepokoušej mě, jinak tě budu muset potrestat."

Ta výhružka rozhodně probudila veškerou mou zvědavost. „To bys neudělal? Nebo jo?"

„Myslím, že bysme měli začít tvým pozadím a mým koženým opaskem," nadnesl tak nějak zamyšleně.

Dech se mi zadrhnul v hrdle a každý sval v mém těle se napjal. Skoro nevidomky jsem propnula špičky nohou. „Mhmm, to zní vážně zajímavě," dostala jsem ze sebe ochraptěle.

A to jsem nelhala. V minulosti jsme nikdy nic podobného nezkoušeli a muselo se nechat, že co se sexu týkalo byl Ollie mnohem divočejší a panovačnější než dřív. A já byla nejspíš místy až překvapená, jak moc se mi to líbí. Přivádělo mě to k mým vlastním hranicím. A ač bych možná čekala, že to bude o tom, co všechno mu vlastně povolím, nebylo to tak. Naopak jsem měla neustále chuť ho pokoušet a donutit ho ještě přitvrdit. Myslím, že za celý svůj život jsem nebyla takhle smělá. Takže jsem teď opravdu nejspíš byla otevřená novým... neprozkoumaným možnostem?