Zero

71. zpět domů

Natasha

Uplynuly dva dny od "návštěvy" mého strýce a my se už museli vrátit domů, protože zítra začínala škola.,, Jsi v pohodě Nat?" Osloví mě Nef, která nervózně seděla na posteli zatímco jsem si házela oblečení do batohu.,, Samozřejmě, proč bych nebyla?" Zeptám se jí zapínajíc batoh.,, Prosím, přestaň mi lhát Natasho. Já to na tobě poznám." Povzdechnu si a svalím se na postel vedle Nef.,, Nevím co mám dělat Nef." Nefera mě obejme okolo ramen.,, Bude to v pořádku." Klidní mě.,, Tím si nejsem zas tak jistá." Z našeho rozhovoru nás vyruší zaklepání na dveře. Obě zvedneme hlavu a spatříme tak Mika s batohem v ruce.,, Už je čas." Oznámí nám a odejde. S povzdechem se zvednu z postele.,, Pojď Nef." Pobídnu ji. Nef sebere ze země můj batoh a následuje mě dolů po schodech. Venku před domem už čekala El, Mike, Will a Fisher s Laurou. Vanya seděla v autě a s někým telefonovala. Nef mě obejme.,, Budeš mi chybět." Pousměji se.,, Neboj určitě se zase uvidíme." Ujistím ji. Když mě Nef pustí obrátím se na Fishera.,, Postarej se o ni jasný?" Fisher pobaveně přikývne.,, Neboj se Natasho, postarám se ni." Ujistí mě.,, To je jedině dobře." Řeknu a s úsměvem nastoupím do auta.,, Jsi v pohodě?" Zeptá se mě Will, který seděl vedle mě po chvilce jízdy.,, Jasně, je mi fajn." Ujistím ho. Will mě chytí za ruku.,, Víš moc dobře, že mě lhát nemůžeš Tasho. Pokud mi to ovšem nechceš říct, nemusíš. Ale až budeš připravená o tom mluvit, tak tu jsem pro tebe." Nemohla jsem se ubránit úsměvu.,, Miluju tě, víš to?" Will se usmál a vtiskl mi rychlou pusu.,, Samozřejmě." Po chvilce se mi podařilo usnout opřená o Willovo rameno. Naneštěstí jsem opět měla noční můru. Začalo to jako mé noční můry o Voidovi. Jenže když jsem se rozhlédla, zjistila jsem, že za mnou nestojí Void ale má matka. Jak mě taky mohlo napadnout, že by to mohl být Void, přece jen je mrtvý.,, Ráda tě vidím, princesse." Řekne s úšklebkem.,, Vypadni z mé hlavy!" Zaječím na ni.,, Ale no tak Desire, takhle se s matkou nemluví, že ano?",, To možná ne, ale moje matka nejsi!" Úšklebek ji zmizí z tváře a nahradí jej vzteklý pohled.,, Přestaň s tím divadlem Desire. Jsi jako malé dítě." Prohlásí a chytí mě za pravou ruku. Její stisk byl tak pevný, docela to bolelo, ale nic hrozného.,, Co po mě chceš?" Vyjedu na ni a snažím se vymanit svou ruku z jejího stisku.,, Je snad špatné, že chce matka dohlížet na svou dceru?" Protočím oči.,, V našem případě ano." Odpovím.,, Ty jsi ale drzá. Jen jsem chtěla zkontrolovat jak se máš po smrti tvého "otce". "U slova otce naznačí uvozovky. A v ten moment jsem se nechala ovládnout svým vztekem a spálila jsem jí ruku.,, Ty malá mrcho." Zanadává a chytí se za spálenou rukou.,, Zasloužila jsi si  to. A teď zmiz z mé hlavy." Ušklíbne se na mě.,, Já se ještě vrátím, Desire. A ty budeš litovat." A v ten moment jsem se probudila.,, V pohodě?" Zeptá se mě Will se starostlivým pohledem. Nechtěla jsem aby se o mě bál a tak jsem se usmála.,, Jo neboj, se krásnoočko. Všechno je fajn." Jenže pak se ukázalo, že všechno zas tak fajn nebylo....

Čus lidi! Omlouvám se, že tak dlouho nebyla nová kapitola ale škola mi dávala celkem zabrat. Budu se však snažit vydávat kapitoly, pravidelně.

xoxo loverka23