Zero

6. útěk

Natasha

Probudila jsem se v nějaké neznámé místnosti.Vůbec téměř nic jsem nepamatovala.Pamatovala jsem mé jméno,Natasha Evansová,pamatuji si ,že dokážu ovládat oheň,kvůli nějakým pokusům co na mě prováděli ti divní vědci.Nic víc jsem si ale nepamatovala.Vůbec jsem třeba nevěděla jak jsem skončila připoutaná na tomhle stole.Najednou někdo vejde dovnitř.Byl to profesor Holland.,,Takže jsi vzhůru.Moc rád bych si s tebou promluvil Zero."S odporem se na něj podívám.,,Co po mě chcete?"Zeptám se,hlas plný odporu.Profesor  se zasměje.,,Neboj Zero,uděláme ti jen pár testů.Nic hrozného.Pokud samozřejmě budeš spolupracovat."Prohlásí.Protočím oči.,,Samozřejmě ,protože vaše testy mi určitě nijak neublíží."Do místnosti vejdou tři strážní.Odpoutají mě.Byla jsme vláčena do nějaké místnosti a posazena před nějaký přístroj.,,Teď Zero,se budeš muset dívat na to světlo."Poučí mě profesor Holland. Vedle něj stáli další tři vědci.Posvítil mi nějakým divným světlem do levého oka.Pak do pravého.Pak mi na hlavu nasadili nějakou změť drátů.,,Zapal to Zero."Pobídl mě Holland a ukázal na velkou dřevěnou bednu.Chvilku jsme váhala ale pak jsem ji zapálila.Do chvilky byla spálená na uhel.,,Skvěle Zero."Pochválí mě.,,Přiveďte sem to děcko."Řekl Holland nějakému muž z ochranky.Chvilku jsem tak bezvládně seděla na křesla,když do místnosti přivedli malého chlapce.Vypadal asi tak na pět let.Měl strach v očí.Asi věděl,co ho čeká.,,Znič ho Zero."Nakáže mi Holland. Chudáku chlapci tekly slzy po tváři.Tohle dítě teda rozhodně zabíjet nebudu.S plamen v ruce jsem se obrátila na Hollanda,který vypadal docela vykolejeně.,,Ne."Řeknu prostě.,,Ne?!",,Ne slyšel jste,nebudu zabíjet malé děti jen protože jste to řekl."Směruji pohled zpět na malého chlapce.Ten se však stále tvářil vyděšeně. Holland se zamračil.,,Fajn.Zbavte se toho děcka a ji vezměte do další laboratoře.Uvidíme jak moc naše Zero,dokáže vydržet."Ten jeho úšklebek jsem znala.Věděla jsem co to znamená.Kluka zabijou a mě téměř taky.Strážní mě popadli za ramena a vlekli do vedlejší místnosti.Posadili mě do nějakého zvláštního křesla.,,Uvidíme  jak velké teplo vydržíš,Zero."Holland mi zamává zlatým zapalovačem před obličejem.Jeden z jeho vědeckých kolegů na mě vylil půl kanistru benzínu. Holland po mě hodil zapalovačem,který mi přistál na líně.Začala jsem hořet a křičet.Nebolelo to spíš jsem byla vyděšená.Občas na mě přilili trochu benzínu nebo nějakou chemikálii aby zjistili kolik toho vydržím.Byla to jako věčnost,když najedou ten oheň zmizel.,,Skvěle!To tě snad naučí poslouchat.Nechte ji tam ležet,musíme toho ještě dost udělat."Strážní přikývnou.Profesor Holland a ta parta jeho nelidských pomocníků se vydají pryč.Strážní šli hlídat mé dveře.Já jsem zase osaměla.Snažila jsem se vzpomenout na to co se stalo před tím než mě jsem unesli.Z nějakého důvodu jsem si prostě nemohla vzpomenout.Místnost ve ,které jsem byla zamčené zaplavil zvuk alarmu.Někdo se sem asi vloupal.Nebo možná uteklo nějaké z těch dětí co tu věznili.Všimla jsem si ,že se otvírají dveře.Myslela jsem ,že jsou to jen strážní ale nebyli.Bylo to kluk a dívka.Dívka zůstala stát ve dveří ,zatímco chlapec se rozeběhl aby mě odpoutal.,,Neboj Tasho,už ti neublíží.Vezmeme tě domů."Chlapce mě podepře a pomůže mi vstát.,,Máš krásné oči."Prohlásím.Chlapec se začervenal.Dál mě vláčel chodbou.Kdykoliv se k nám jen někdo přiblížil,dívka ho pomocí telekineze odhodila do zdi.Na chodbě se k nám přidali nějací dva chlapci a další holka.Odvedli mě až do auta ,kde seděla parta dětí mého věku.,,Ještě ,že si tady Nat. Měli jsme o tebe starost."Prohlásí zrzka.,,Šlápni na to Steve."Vybídne ho černovlásek.,,Jsem moc ráda ,že jste mě zachránili.Moc si toho cením ale nevím kdo jste."Steve dupne na brzdu.,,Steve!"Okřikne ho starší dívka.,,Promiň Nance."Omluví se Steve a znovu přidá na rychlosti.,,Co tím myslíš?"Zeptá se mě krásnoočko.,,Když jsem tam byla pouštěli do mě elektřinu.Strašně moc elektřiny,říká se tomu léčba elektrošokem.Ovšem jeden z vedlejších příznaků je ztráta paměti."Vysvětlím.,,Paměť by se mi ale měla vrátit do pár dnů,doufám.",,Neboj Nat,pomůžeme ti s tím vším."Ujistí  mě Nancy.Teda myslím,že se tak jmenovala,říkal jí tak přece Steve.,,Teď je vše co potřebuji sprcha a postel."Přiznám.,,Zastav u nás,když Hopper ještě nenašel její rodiče,může být u nás."Prohlásil ten starší kluk.Krásnoočko se celou dobu nervozně vrtěl ve svém sedadle.Steve zastaví auto.Já,krásnoočko a ten starší kluk jsme vystoupili.Zjistila jsem ,že se ten starší kluk se jmenoval Jonathan a krásnoočko se jmenuje Will.Zavedli mě do koupelny a půjčili mi nějaké oblečení.Konečně jsem se po několika dnech osprchovala.Will mě pak zavedl do nějakého pokoje a řekl,že bych si měla radši jít lehnout.Poslechla jsem ho. A tak jsem konečně po pár dnech pořádně vyspala.