Zero

60. Vanya Maximoff

Natasha

Probudila jsem se v posteli na neznámém místě. Kde to jsem? Překvapilo mě když jsem se sama dokázala zvednout. To už ten hlas zmizel? Nezmizel Natasho, jen jsi zpátky získala moc nad svým vlastním tělem, ale já jsem tady pořád. Ozval se hlas v mé hlavě. No, ne všechno může být dokonalé. Otevřela jsem dveře a šla špatně osvícenou chodbou dokud jsem nedošla do obývacího pokoje.,, Natasho!" Než jsem se stihla vzpamatovat Will mě drtil v objetí.,, Počkej Wille, nevíme jestli  je to naše Natasha." Zarazí ho Mike.,, Jsem vaše Natasha. Včera jsem přece zachránila Eleven." Snažím se je přesvědčit. El si mě nejistě prohlédne.,, Včera mě zachránila, proč by to dělala kdyby to nebyla naše Natasha?" Oddechnu si.,, Díky El." El mě obejme.,, Tak dost toho objímání, musíme z ní dostat tu nestvůrnost." Ozve se mě neznámý ženský hlas. Pche, prý nestvůrnost. To bych si vyprošovala. Mlč. Okřiknu ten hlas. Kouknu se na tu neznámou ženu. Špinavě blond vlasy měla ve vysokém culíku a usmívala se.,, Kdo jste?" Zeptám se jí.,, Jmenuji se Vanya Maximoff, starala jsem se tady o Katherine a taky jsem bývalá vědkyně." Představí se.,, Co se mnou chcete vlastně dělat? Pochopte, nemám vědce moc v lásce." Vanya se zasmála.,, To je velice pochopitelné, Natasho. Jen musím zjistit jak z tebe dostaneme tu věc." Takže teď jsme ta věc, jo? To je velice urážlivé. Neříkala jsme ti aby jsi mlčela?,, Fajn, je mi jedno jak se toho zbavíme ale potřebuji se toho zbavit." Vanya se znovu usměje.,, Výtečně, pojď se mnou. Zavedu tě do mojí laboratoře.",, Chci být s ní." Prohlásí Will. Vanya si ho překvapeně prohlédne.,, Být tebou radši bych tu zůstala. Některé způsoby jak se toho zbavit můžou být dost bolestivé a jsem si jistá, že nechceš svou holku vidět trpět." Prohlásí Vanya. Najednou mě pohltil strach. Will vypadal, že chce něco říct ale Vanya ho umlčela mávnutím ruky.,, Nic neříkej. Eleven pojď se mnou." El se zvedne a následuje nás. Vanya nás vedla někam do sklepa. Zavedla na nás do své laboratoře.,, Omlouvám se ale budu to muset udělat, v rámci bezpečnosti." Poznamená Vanya a připoutá mě k židli.,, V pořádku." Řeknu a snažím se neznít naštvaně. Snad to v tobě nevyvolává vzpomínky? Sklapni.,, Eleven, pojď sem a zkus to co jsem ti říkala." El si stoupne přede mě.,, Nechci ti ublížit." Řekne El. Zavrtím hlavou.,, V pořádku, El. Ty mi nikdy neublížíš." Ujistím ji. Není to roztomilé? Lžeš jí aby se nebála ti ublížit. Řekla jsem aby jsi mlčela ty mrcho jedna. El nejistě zvedne ruku.  Pak jsem zacítila otřesnou bolest. Přes tu bolest jsem si ani nebyla jistá jestli křičím nebo ne, ale podle toho jak se El tvářila tak to nebylo příjemné ani jí. Pak ale najednou bolest pominula. Zhluboka jsme oddechovala.,, Podařilo se! Máme naši Natashu zpátky." Radovala se Vanya. El se na mě starostlivě koukla a chytila mě za ruku.,, Natasho, jak se cítíš?" Zeptá se mě. Pomalu se zvednu, Eleven mě podpírala abych nespadla.,, Co to je?" Zeptám se a ukážu na tmavou hmotu která ležela kousek ode mě. Kroutilo se to a přidalo mi, že je to živé.,, Oh, málem bych na to  zapomněla. Natasho mohla by jsi to spálit? Tvůj oheň je to jediné co to může zničit." Přikývnu. Zvednu mou ruku a namířím na tu temnou hmotu. Z mé ruky vyšli plameny s pár záblesky. Temná hmota zmizela.,, Výborně Natasho." Zamotala se mi hlava.,, Natasho?" Osloví mě El starostlivě, než jsem jí však mohla odpovědět, omdlela jsem.