Zero

73. Nickův příběh

Natasha

Uplynul měsíc a z Nicka se začal pomalu stávat člen naší party. Jediný kdo Nicka moc nemusel byl Will, ačkoliv se to snažil nedávat najevo, viděla jsem mu to na očích.,, Hej Natasho, platí ten dnešek?" Zakřičí na mě Nick, zatímco já se opírám o mou skříňku. Will stál vedle mě s El a objímal mě okolo pasu.,, Jo jasně dáme sraz před školou?" Ujistím se.,, Už se nemůžu dočkat, měj se princesa. " Zakřením se nad tou přezdívkou. Nick mě touhle přezdívkou dost často dráždil protože moc dobře věděl jak ji nemám ráda. Ani Willovi se ta přezdívka moc nelíbila.,, Co po tobě chce?" Zeptá se mě Will snažící se zakrýt ten naštvaný podtón.,, Neboj Wille. Jen jdu po škole za ním  abychom mohli udělat úkol." Klidním ho. El jen protočila očima. Will nespokojeně zamručí. Povzdechnu si a vlepím mu pusu na tvář.,, Neboj se krásnoočko. Jsem jen tvoje. Nemusíš žárlit." Pobaveně zavrtím hlavou. Will si poraženecky povzdechne.,, Hodný, teď už musím. Pak krásnoočko." Naposledy ho políbím a vyběhnu ven ze školy.,, To tě Willy tak zdržel?" Zeptá se mě Nick pobaveně. Protočím oči.,, Ne a přestaň mu tak říkat." Nick se rozesměje. Zbytek cesty k Nickovi domů jsme už nepromluvili. Vlezli jsme si k němu do pokoje a začali pracovat na našem projektu.,, Nicku, mohl by jsi mi prosím podat tu knížku co leží vedle tebe?",, Samozřejmě, princesa." Odpoví a natáhne se po knížce. Při tom se mu vyhrnul rukáv svetru a spatřila tetování a ne jen tak obyčejné. Sice to byl jen moment ale viděla jsem tetování stejné jako mám já, nebo jsem spíš mívala jelikož to první tetování je zakryté jiným, a El.,, Tady ji máš.",, Co to máš na té ruce?" Vyhrknu. Musím si být jistá, že je to vážně to co si myslím, že to je. Nick se zarazí.,, Co?" Chytím ho za ruku a vyhrnu mu rukáv.,, Natasho, co tě to popadlo?" A skutečně jsem hleděla na tetování, tetování s číslem 009.,, Ty jsi experiment!" Vyjeknu a šokovaně jeho ruku pustím.,, Jak víš o experimentech?" Zeptá se mě s nakrčeným obočím.,, Já jím taky byla. Byla jsem Zero." Vykulí oči.,, Ty jsi ta Zero?" Přikývnu.,, Jak jsi se od něj dostal?" Zeptám se.,, Jeden experiment se trochu zvrtl. Mysleli si, že jsem zemřel, a tak se mě chtěli zbavit. Jenže jak ti došlo, tak mrtvý nejsem. Probudil jsem se v půlce cesty v nějaké dodávce. Pomocí mých schopností jsem se zbavil těch co na mě v té dodávce dohlíželi a utekl jsem. Našli mě moji nynější rodiče a to je konec příběhu.",, No pane jo. Co máš za schopnosti?" Zeptám se ho. Nick se zakření a z jeho levé ruky vyletí kus ledu, který se trefí do zdi za mnou.,, To je hustý." Přiznám. Nick přikývne.,, To tedy, jsme jako dva protiklady, oheň a led." Pousměji se. Pak mi to dojde.,, Musíme to říct ostatním." Nick se zarazí. Chvilku mlčí a pak si povzdechne.,, Dobrá, ale až zítra. Nechci už o tom dneska přemýšlet." Svolí. Samozřejmě jsem to chápala, taky jsem si tím prošla a tak jsme jen přikývla.,, Hele už je pozdě asi bych už měla jít.",, Dobře, uvidíme se zítra." Rozloučí se. Hned jak jsem přišla domů tak jsme sebou flákla do postele. Přemýšlejíc nad tím jak budou ostatní reagovat jsem usnula.