Zero

56. zpět v Upside down

Natasha

Probudila jsem se s obrovskou bolestí hlavy. Chtěla jsem se zvednout ale něco mě zastavilo. Koukla jsem se na moji levou nohu. Moje noha byla řetězem připoutaná ke zdi. Povzdechnu si.,, Ale takže ty jsi už vzhůru?" Povyskočím. Void se pobaveně usměje.,, Haha, hrozně vtipný. Kde to jsem?" Zeptám se ho otráveně.,, Kde by jsi asi tak mohla být? Jsi v Upside down." Prohlásí Void a protočí oči.,, Proč mě tu držíš?" Zeptám se ho. Void mě chytí za bradu abych se mu koukala do očí.,, Věřila by jsi mi kdybych ti, řekl, že jsi tady aby jsi mi dělala společnost?" Kouknu se mu do očí a prohlásím.,, Nevím čemu mám věřit, zvrhlej jsi na to dost." To ho rozesmálo.,, Jsi moc drzá Tashi. Možná by jsi se měla naučit, že takhle se mnou nebudeš mluvit." Pozvednu obočí.,, A co když se to nenaučím?" Vyzvu ho. Usměje se.,, Za každou tvou drzou poznámku bude jeden z tvých kamarádů trpět a začnu tvým drahým přítelem." Jako kdyby do mě uhodil blesk.,, Nech je být prosím. Udělám cokoliv." Pobaveně se mě prohlédne.,, Takže ty říkáš cokoli, co?" Horlivě přikývnu. Nemohla bych vystát kdyby se něco stalo někomu z mých přátel. Void se rozesměje. Očividně se mi líbilo jak moc velkou moc má nade mnou.,, Má drahá Natasho, takové věci před mnou nesmíš říkat. Dáváš mi tak až moc velkou moc." Znovu se začal smát, jenže pak se najednou zarazil.,, Co je?" Zeptám se nechápavě.,, Někdo tu je." Řekne a rozhlédne se po okolí. Ihned si všimnu známé siluety.,, Zatracená holka, zapomněl jsem, že se sem může dostat." Zanadává a pokusí se jít k El. Já ho však chytím za ruku.,, Prosím neubližuj jí." Pozvedne obočí.,, A proč bych to dělal?",, Nech mě s ní promluvit. Řeknu jí aby odešla, jen jí prosím neubližuj." Poprosím ho. Usměje se a pohladí mě po tváři. Musím se přemáhat abych neucukla.,, Jsi tak roztomilá Natasho, dobrá tedy. Řekni té holce, aby zmizela, ale hned se vrátíš." Přikývnu, Void mě zbaví pout a já se rozeběhnu za Eleven.,, Nat!" El mě nadšeně obejme.,, Neboj se, dostanu tě od něj pryč." El mě zatáhne za ruku. Když se však nehýbu tak se zarazí.,, Nat?" Osloví mě překvapeně.,, El musíš okamžitě pryč, jestli nezmizíš tak tě zabije. Řekl, že jestli s ním nezůstanu tak vás všechny zabije. El, já vás prosím, já se z toho nějak dostanu ale vy nic nedělejte." El nevypadala, že je s tím moc spokojená ale přikývla. Málem mi ukápla slza když jsem viděla jak odchází. Se skloněnou hlavou jsem se vrátila za Voidem.,, Ale co ten smutnej výraz?" Zeptá se mě Void s úšklebkem. Naštvaně se na něj kouknu.,, Co by jsi řekl?" Void se zasměje.,, Neboj, brzy své přátele uvidíš, ne ale tak jak jsi si představovala." Void luskne prsty a kolem mě se obmotala nějaká temná hmota. Chtěla jsme křičet, ale než se mi to povedlo tak jsem omdlela.