Zero

99. zpátky do normálu

Katherine

Seděla jsem na židli a pozorovala Natashu a Willa. Měla jsem o ně strach, jejich stav se nijak nezměnil. Oba byli pořád studení jako led ale pořád dýchali. Už je to několik dní co Simon a Nickolas odjeli s matkou hledat způsob jak je vrátit do normálu. Dělala jsem si starosti. Z myšlenek mě vyrušilo zaklepání. Otočím se a spatřím Steva opírajícího se o futra.,, Všechno dobrý?" Zeptá se mě. Zavrtím hlavou.,, Pořád to stejný, Steve. Mám o ně strach,  co když se už neprobudí?" Steve se posadí vedle mě.,, Taky mám o ně strach." Přizná a obejme mě okolo ramen.,, Hopper a paní Byersová před chvílí odešli, měl jsem ti to říct." Oznámí mi.,, A Vanya je kde?" Povzdechne si.,, Prohledává dokumenty z laboratoře. Snaží se najít něco co by pomohlo." Vanya se od té doby co jsme je přivezli do Hawkins hrabala ve starých dokumentech.,, Snad se Simon brzo vrátí." Povzdechnu si.
~
Simon

,, Jsi si jistá že by to tady mohlo být? " Zeptá se Nickolas té ženské. Ona přikývla.,, Vím o Hollandovi úplně všechno." Připomene mi. Protočím oči. Jasně že o něm  ví všechno,  vždyť s ním měla aféru. Otočím se na Nickolase upřeně koukal na něco položeného na stole. Když jsem k němu přistoupil všiml jsem si že kouká na fotku, fotku malé blonďaté holčičky. Vlasy měla ostříhané na krátko, na sobě nemocniční hábit a vedle ní stál chlapec ve stejném hábitu. Došlo mi ,že je to Natasha. Dost se podobala Katherine když byla menší.,, Máte štěstí chlapci, našla jsem to." Oba se na ni obrátíme.,, Výborně, co na to potřebujeme?" Zeptám se jí.,, Nic jen a pouze mě." Ujistila mě. Přikývnu.,, Dobře, jedeme zpátky do Hawkins." Nic dál neřekne a jen jde do auta.,, Do prdele." Zanadávám když si všimnu, že mám skoro prázdnou nádrž, naštěstí byla kousek od nás benzínka.,, Zůstaneš tady." Upozorním ji. Ušklíbne se.,, Mám hlad, co třeba balíček brambůrků?" Navrhne. Povzdechnu si.,, Fajn ale jestli něco zkusíš..",, Ano, tak mi prostřelíš hlavu je mi to jasný." A s tím odejde.,, Jsi si jistý, že jí můžeme věřit?" Zeptá se mě Nickolas, když konečně natankuju plnou nádrž a zaplatím. Pokrčím rameny. Už se vrátila.,, Jedeme." Pobídne nás. Po zbytek cesty nikdo z nás už nepromluvil. Když jsme přišli dovnitř uvítal nás Jonathan a Nancy.,, Máme to, kde jsou ostatní?" Zeptám se jich. Jonathan kývne směrem k jednomu z pokojů. Ona se tam hned rozejde, následuju ji.,, Našli jste to?" Zeptá se mě Katherine. Přikývnu.,, Odstupte, nebo vám to ublíží." Pobídne je.,, Jestli jim ublížíš..",, Je mi to jasný zabijete mě." Ona nad Hopperovým varováním protočí oči. Začne podivně máchat rukama nad Willem a Natashou. Z konečků prsů jí vycházela podivná energie. Zděšeně jsme ji pozorovali. Trvalo to jen několik minut než přestala. Chvilku se ani jeden z nich nepohnul. Už už jsem se chtěl otočit na ni ale když v tom sebou oba trhnuli. Nemůžu uvěřit, že to ta čarodějnice zvládla.