Zero

103. laboratorní pokusy

Natasha

Probudila jsem se v podivné místnosti. Když jsem se zvedla z lavičky, na které jsem ležela všimla jsem si plexiskla, které zabíralo skoro celou zeď na pravici. Ihned si všimnu že za zdí stojí El. El si mě všimne a rozeběhne se k plexisklu. Hned se rozeběhnu za ní ale za El do místnosti vběhne několik strážných a odvede ji pryč. Vyděšená ucouvnu od plexiskla.,, Vypadá to děsivě, že?" Otočí se za hlasem a všimnu si nějakého vysokého mladého muže.,, Co jsi zač?" Zeptám se opatrně.,, Mé jméno není důležité. Teď ale už musíme jít." Týpek mi otevře dveře a vyprovodí mě ven. Jdeme prázdnou chodbou.,, Máte ji tady. " Oznámí týpek když mě dovedl do místnosti kde už čekala El, Mike a Will. Týpek mě posadí do židle vedle El.,, No to se na to podívejte, naše malé experimenty si našli kamarády." Poznamená jeden z vědců, připadal mi povědomí.,, Nepředpokládám, že si mě vy dvě pamatujete a tak se vám radši představím. Mé jméno je Adam Jefferson.",, Já si vás pamatuji." Přeruším ho.,, Jste jeden z těch co pracovali v Orsonu." Vzpomenu si. O tomhle konkrétním doktorovi mi vyprávěla Nefera.,, Je mi ctí, že si mě pamatuješ Zero. Jsi stejně krásná jako tvá matka.",, Natasha je tak krásná jako je smrtící." Připomene mu Will.  Jefferson se ušklíbne.,, O tobě toho také vím spoustu, hlavně to, že jsi jediná slabina, kterou Zero má." Pak se otočí na Mika.,, Předpokládám, že ty jsi slabé místo Eleven.",, Co po nás chcete?" Vyštěkne El.,, Zrovna teď? Jen pár testů, o vašem osudu rozhoduje Brenner ne já." Luskne prsty a do místnosti vejdou čtyři ozbrojení muži. Chytnou každého z nás a zvednou nás ze židle.,, Tenhle test ukáže jak dokážete reagovat v krizových situací." Mávne rukou a každého nás odvedou pryč. Týpek mě hodil do prázdné místnosti a zmizel.,, Váš test začíná teď!" Ozve se hlas. Rozhlednu se po místnosti. Našla jsem dveře. Když jsem je otevřela našla jsem prázdnou chodbu. Co po nás ten magor chce? Jakmile jsem otevřela dveře na konci chodby něco mě srazilo na zem. Uslyšela jsem zavrčení a došlo mi, že jsem v háji. Zvednu pohled a uvidím podivné monstrum. Stálo to na čtyřech, nemělo to oči a bylo to až děsivě vyzáblé.  Zjevně se orientovalo pouze podle čichu. Opatrně se zvednu ze země. Monstrum už bylo připravené zaútočit, ale proti mému ohni nemělo šanci. Nejsem si jistá kolik monster jsem zabila než jsem uslyšela křik. Rozeběhla jsem se za křikem a našla El s Mikem. Mike měl v jedné ruce zbraň a druhou objímal El. Před nimi ležela mrtvé tělo nestvůry.,, Jste v pohodě? " Zeptám se jich. Mike měl na levé ruce šrám, El vypadala nezraněná.,, Jo, ty?" Zeptá se mě Mike.,, Nic se mi nestalo, viděli jste Willa?" K mému zděšení zavrtí hlavou. Než stihnu říct cokoliv dalšího  ozve se křik, Willlův křik. Chystám se za ním rozeběhnout, když mě El chytí za ruku.,, Počkej." Zarazí mě.,, Nebudu na nic čekat, co když je v nebezpečí!" Vyjedu na ni a pokusím se vytrhnout moji ruku.,, Tohle křičelo jako ty." Řekne Mike naštvaně a ukáže  na mrtvolu monstra. Srdce mi bije jako o závod.,, Risknu to." A s tím uteču za křikem. Ač to nerada přiznávám Mike i El měli pravdu, nekřičel Will ale monstrum. Byla jsem připravená monstrum zničit ale bylo rychlejší. A zrovna když se mě to chystalo sežrat něco ho sestřelila.,, Jsi v pohodě?" Zeptá se mě skutečný Will. Přikývnu. V ten moment za námi přiběhli El a Mike.,, Ještě, že jste v pohodě." Řekne Mike.,, Výborně, v dnešním testu jste uspěli." Ozve se hlas. Místnost se naplnila nějakým plynem a my všichni jsme ztratili vědomí.