Zero

41. Mia

Natasha

,,No tak Nat, nemůžeš tam jít sama!"Prohlásil Will starostlivě.,,Dokázala jsem zabít Hollanda, vsadím se , že zvládnu i tuhle malou mrchu."Mí přátelé se na mě vyjeveně koukli.,,To ty jsi ho zabila?"Mike zněl překvapeně.,,Neměla jsem na výběr.Je mi teď docela jedno, že se na mě pravděpodobně zlobíte..",,Nat mi nejsme naštvaní."Ujistí mě Max.To mě uklidnilo.,,Uh, fajn.Ale je mi to jedno.To všechno je mezi mnou a Miou.Takže bych si to s ní radši vyřešila sama."Prohlásím.,,Nat?"Osloví mě El.,,Co se děje?"Otočím se na ni.,,Pamatuješ jak jsme našli ty krabici s věcma od tvé mámy a žádná z nás nevěděla odkud se tu vzala?"Přikývnu a nervózně si pohraju s prstenem na mé ruce.,,Co když to udělelala Mia?"Vykulím oči.Na chvilku se zamyslím.Docela to zní jako něco co by ta mrcha mohla udělat.,,Když, nad tím tak přemýšlím, je to docela pravděpodobné."Prohlásím.,,To je ale jedno.Nic to nemění,zajdu za ní a donutím ji se ke všemu přiznat."Will zavrtí hlavou.,,Nemůžeš tam jít sama."Odporuje.,,To teda můžu a půjdu.Chápu, že se o mě bojíš ale tohle musím udělat sama.Takže, ještě někdo nějaké námitky?"Prohlédnu si mé přátele.Will se tvářil poraženecky,Max se na mě hrdě usmívala.,,Fajn,takže já půjdu.Mějte se."Rozloučím se a chystám se už k odchodu.,,Hodně štěstí, Nat!",,Dávej na sebe pozor!"Zakřičeli na mě Max a Will.Musela jsem se pousmát.Vydala jsem se tedy za Miou.Nemůžu uvěřit, že jsem ji zachránila z Upside down a ta mrcha se mi odvděčí takhle.Kvůli ní zemřel Ben.Ale já jí to vrátím.Zaklepala jsem na dveře.Otevřela mi nějaká žena.,,Dobrý den, jsem kamarádka Mii.Mia má můj sešit z matematiky a já jsem si pro něj chtěla přijít."Zalžu.Žena vypadala,že mě už očekávala.,,Pojď dál Natasho, už jsme tě očekávali."Prohlásila.,,A do pr*ele."Znadavá když se za mnou zavřou dveře.,,Nazdárek Tash,dlouho jsme se neviděly."Otočím se.Jakmile Miu uvidím zvednu ji do vzduchu.,,Mrcho,vím co jsi zač."Mia zalapala po dechu.,,Být tebou položím ji na zem.Nejen že mířím na tebe,ale máme namířeno i na tvé přátele."Citíla jsem ze zadu na hlavě hlaveň zbraně.,,Fajn,jak chcete."Upustím Miu na zem.,,To už je lepší."Prohlásil onen člověk za mnou.,,Jsem moc ráda,že tě vidím Natasho.Sedni si."Vybídla mě Mia, jako bych se jí nesnažila před pár vteřinama zabít.Posadila jsem se do křesla, na které Mia ukazovala.Vedle mě stál nějaký muž,nejspíš ten co na mě mířil zbraní.Mia se posadila naproti mě.Vedle ní stála ta žena co mě uvedla dovnitř.V ruce držela zbraň.,,Co po mě chceš? Zabila jsem Hollanda.Nemáš žádného šéfa,tvá práce je u konce.Prohrála si."Mia se zasmála.,,Natasho zlatíčko,nevíš toho ani polovinu.Ano, Holland je mrtvý a ano nemám žádného šéfa. Ale má práce není ještě zdaleka u konce."Vykulila jsem oči.,,Má drahá Natasho,já jsem tady šéf.",,To si ze mě děláš p**el."Zašeptám.,,Nikoliv,jsem naprosto seriózní,Natasho.Když je teď Holland mrtev,šéfuju já.",,Jak je to možné?"Vůbec jsem to nechápala ale pak mě něco napadlo.,,Předal ti to, on je tvůj otec."Mia se usmála.,,Jsi velmi chytrá Natasho.Ano Holland je můj otec."Byla jsem v naprostém šoku.,,Ale to není všechno Natasho.Nejsem jediná kdo má trable s rodiči, že ano?",,Mluvíš o mém matce,že ano?To ty jsi mi podstrčila tu krabici s dopisem a šaty."Mia přikývla.,,To co ti teď řeknu tě jistě potěší.Tvá matka je živá."Adrenalin mi stoupal v krvi.Aniž bych si to uvědomila zaútočila jsem na ni.,,Okamžitě toho nech!"Okřikl mě jeden z těch ozbrojených mužů.,,Měla by jsi je poslechnout,chceš vidět svou matku."Ač nerada tak jsem poslechla.,,Kde je moje matka?"Zeptla jsem se naštvaně.Mia se pobaveně usmála.,,Neboj se Natasho,dočkáš se.Dřív než si myslíš.Fishere,odveď Natashu do jejího dočasného útočiště.Pokud s ní budou nějaké problémy,víš co dělat."Fisher přikývl.Chytil mě za ruku a táhl mě někam pryč.Vypadal mladě a tím mladě myslím tak 17 let a měl blonďaté vlasy.,,Nejsi trochu mladej na to aby jsi tu byl?"Zeptám se.Neodpověděl.,,Aha,takže tichá domácnost.Myslím,že ti Mia řekla aby jsi mě ignoroval,že ano?"Znovu ticho.,,Nemusíš se mě bát,nekoušu,možná."Zasměji se.,,Měla by jsi mlčet než přestanu být trpělivý."Prohlásil a ještě víc mi mou ruku stiskl.,,No teda ty i umíš mluvit,už jsem se bála,že tě to nenaučili."Prohlásím otráveně.,,Řekl jsem aby jsi mlčela.",,Další věc co ti Mia o mě zjevně něřekla,neumím poslouchát."Prohlásím s úšklebkem.Fisher odemkl nějaké dveře.Než jsem stihla nějak zareagovat byla jsem hozená do tmavé místnosti.,,Na**er si!"Zakřičím na něj.Ze vzteku jsem začala všechno ničit.Jediné co jsem zničit nedokázala byly dveře.,,Proč jsem tě jen neposlechla Wille?"