Natasha
Od mé návštěvy Kuby uplynuly dva měsíce. Mé noční můry přestaly, z ničeho nic. Vůbec jsem si však nestěžovala. Byla jsem ráda, že Void je pryč. S Willem jsem trávila většinu mého volného času. Zbytek času jsme se s Max snažily naučit El nové věci, jako jízda na kole a tak. Naštěstí už začaly prázdniny a my měly volno. Dustin na začátku prázdnin odjel na letí tábor a dnes se má vrátit. Rozhodli jsme se tedy, že ho překvapíme u něj doma. Měli jsme si dát sraz tam.,, Hele El, děje se něco?" Zeptám se jí. Já a El jsme jeli na kole, tedy El jela na kole, já jela na bruslích. El si povzdechne.,, Jde o Mika, co?" Zeptám se s pozvednutým obočím. El přikývne.,, Něco se s ním děje ale nechce mi nic říct." Zamyslím se.,, Něco s tím uděláme. To ti slibuji." El se na mě usměje. Jsem ráda, když se usmívá. Dělá mi to radost.,, Konečně jste tady, co vám tak trvalo?" Lucas si nás obě prohlédne a protočí oči.,, Pojďte, Dustin tu brzo bude." A tak jsme se šli schovat. Slyšela jsem Dustinovi kroky. Otočím se na El, ta na mě koukne. Pomocí mé telekineze spustím jednoho Dustinova robota. El udělá to stejné s Dustinovým R2-D2. Dustin se otočil na svého robota a já s El jsme přestaly. Tiše jsme se přesunuli za ním. Dustin prohlížel svého robota a vůbec si nás tak nevšimnul. Max na prstech odpočítávala, 5, 4, 3, 2, 1.,, Vítej doma!" Dustin vyděšeně vyjekne a posprejuje Lucase do očí lakem na vlasy. Málem jsme se rozesmála.,, Co tu děláte?",, No co by, přišli jsme uvítat našeho kamaráda zpátky doma." Max ihned vzala Lucase k umyvadlu. Dustin nám hned začal vypravovat o tom jak se na táboře měl. Dokonce nám ukázal i pár robotů.,, Díky tomu budu moc zavolat mojí přítelkyni." Překvapeně vykulím oči.,, Ty máš holku?" Zeptá se ho Mike. Dustin přikývne.,, Můžeme jí jít zavolat.",, To zní super." Řeknu s úsměvem.,, Kam to jdete?" Zeptá se nás Max.,, Zavolat Dustinové přítelkyni." Vysvětlím. Lucas a Max se po sobě kouknou.,, Přítelkyni?" Řeknou naráz, oba dost nechápavě. Přesto se k nám přidali. Cesta na kopec nám trvala dost dlouho. Když jsme tam dorazili pomalu se stmívalo. Což znamenalo, že já a El se budeme muset brzo vrátit domů.,, Hele budeme už muset." Oznámím. Will mě chytí za ruku. Mike udělá to stejné s El.,, Vždyť tam ještě nejsme?" Podiví se Max. Pokrčím rameny.,, Večerka." Vysvětlí El. My čtyři, já, Will, Mike a El, seběhneme kopec. Naše cesty se však rozdělí. El a Mike se vrací k nám domů. Za to já a Will míříme k němu. Domluvila jsem se s Hopper, že u Willa můžu občas přespat. Věděl, že mě Will dokáže nějakým záhadným způsobem zbavit mých nočních můr. Ačkoliv Hopper nebyl moc nadšený z představy, že jsem s Willem sama. Taky ho dost štvalo kolik času tráví El s Mikem. Nepřiznal mi to ale já to poznala. Taky jsme byla několikrát svědkem toho jak se s nimi pokusil o tom všem promluvit, nutno dodat, že neúspěšně. Když jsme se s Willem konečně dostali k němu domů doma byl jen Jonathan a Nancy. Seděli na gauči a koukali na nějaký film.,, Ahoj, co tu děláte tak brzo?" Všimne si nás Jonathan. Já i Will pokrčíme rameny.,, Večerka." Řeknu jen a táhnu Willa k němu do pokoje. Sedli jsme si vedle sebe na postel.,, Miluju tě." Řekne Will. Já se usměju a políbím ho.,, Taky tě miluju." Oba jsme si nějakou dobu ještě povídali než jsme oba usnuli.
ČTEŠ
Zero
FanfictionNatasha Evansová je všechno jen obyčejná, ač by si to často přála. Po incidentu při kterém málem zničí svou školu se spolu se svou rodinou stěhuje do městečka Hawkins, kde Natasha bude muset čelit své minulosti...