97. nezvaný host

40 1 1
                                    

Will
,, Nemůžeme jet rychleji?" Zeptám se Simona. Ten zabubnuje prsty o volant a zavrtí hlavou.,, Dělám co můžu." Ujistí mě.,, Brzy tam budeme." Oznámí nám Nickolas.,, Matka bude doma?" Chce vědět Katherine, v ruce pevně svírala zbraň. Nickolas pokrčí rameny. Byl jsem nervózní, měl jsem strach že dorazíme pozdě a Natasha už nebude vědět kdo jsem. Zapomene, že mě kdy milovala. Při pomyšlení na to mnou projela hrůza. Nemůžu ji znovu ztratit, znovu už ne.,, Co máte v plánu udělat s vaší matkou?" Chce vědět Nickolas.,, To co budu muset abych ochránil moji sestru. A mimochodem ta ženská moje matka už není." Odpoví mu Simon a pevně sevře volant.,, Hned co ji odsud dostaneme, se mnou pojede do Francie.",, Zbláznil jsi se?! " Vyjedu na něj.,, Wille! " Křikne na mě Katherine.,,, Ne, nenechám ho aby odvezl holku kterou miluju ze všeho nejvíc. Katherine, ztratil jsem ji už několikrát a říkám ti že jen co se k ní dostanu tak ji nikdy nepustím." Ujistím ji. Ve zpětném zrcátku uvidím jak se Simon ušklíbl.,, Líbíš se mi Byersi. Vážně ti na ní záleží." Poznamenal. Nickolas si odfrkl.,, Tady zaboč a budeme tam." Simon ostře zahne doleva. Zastavili jsme před domem a ihned vystoupili. Simon vykopl dveře. Natasha seděla na křesle vedle její matky.,, Natasho!" Rozeběhnu se za na ní. Ona se zvedne z křesla a šokovaně mě sledovala.,, Wille?" Oslovila mě opatrně. Pevně ji obejmu.,, Jsi v pořádku Natasho? " Zeptá se jí Katherine starostlivě. Natasha jen přikývne.,, Vy víte kdo já jsem?" Zněla překvapeně.,, Nikdy jsem na tebe nezapomněl." Ujistím ji.,, Vážně jsem nečekala, že se sem pro ni vrátíte." Poznamená Natashina matka.,, Pro ni, bych přešel přes celej svět." Poznamenám. Ona se ušklíbla a otočila se na Simona, ten stejně jako Katherine pevně svíral zbraň připraven vystřelit kdyby to bylo nutné.,, Nečekala jsem, že tě někdy znovu uvidím Simone.",, Ty nejsi moje matka, moje matka zemřela v moment kdy jsi dobrovolně zničila život mé malá sestřičky." Natashina matka vypadala, že se každou chvíli rozbrečí.,, Nech Natashu odejít, nebo ti ji sebereme silou." Varuje ji Katherine. Ona se jen otočí na Nickolase. Měl kamenný výraz a mlčel.,, Nechápu, že jsi mě zradil." Řekne nenávistně.,, Nikoho jsem nezradil. Udělal jsem to co je pro Natashu nejlepší." Odvětí jí.,, Jsem její matka! Já vím co je pro ni nejlepší!" Rozkřičí se. Natasha mě obejme pevněji.,, Ty, že víš co je pro ni nejlepší? Sračka, pamatuješ jak jsme před pár dny přišli večer domů a Natasha byla celá promáčená? Nespadla do vody, ona tam skočila a málem tam zatraceně zůstala a to všechno kvůli tobě! Málem jsi zabila svoje vlastní dítě!" Vyjede na ni.,, Natasho." Oslovím ji opatrně. Brečí.,, Mé dítě." Natasha zvedne pohled a koukne se na její matku.,, Jděte, s vámi bude šťastná." Simon se na mě otočí.,, Wille, vezmi Natashu a odveď ji do auta. Budeme vám hlídat záda." Přikývnu.,, Pojď Tasho, pojedeme domů." Opatrně jí pomůžu se zvednout. Pevně se mě držela. Už jsme byli skoro u dveří, když v tom jsem si všiml Natashiny matky, oči jí zářili podivně oranžově a v ten moment mě napadlo jediné, chce na Natashu použít její schopnost. Nenechám ji to udělat, pevně jsem držel Natashu a zavřel jsem oči. Poslední co si pamatuji byla střelba a křik Katherine.

ZeroKde žijí příběhy. Začni objevovat