Zero

43. rodinné trable

Natasha

Probudila jsem se s bolestí hlavy.Pravděpodobně kvůli tomu včerejšku.Co je to sakra stínové monstrum?A proč by mi o něm Will měl cokoliv říkat?Mají snad něco společného, co já nevím?,,Naše Šípková Růženka se konečně probudila."Ozval se nějaký hlas.Otočím se a v rohu místnosti stál Fisher.,,Chlape dejte mi svátek,vy jste snad všude!"Vyjeknu.Fisher se zasmál.,,Někdo s tebou chce mluvit."Řekl a chytil mě za ruku.Vytáhl mě ven z místnosti,kde čekala početná skupina stráží.Povzdechla jsem si.,,Kam mě to vedete?"Nikdo mi nedopověděl,což nebylo nijak překvapivé.Zastavili jsme se před zelenými dveřmi.Fisher mě uvedl do místnosti.Byla tam obrovská kádě s vodou.Můj strach jen rostl.,,Moc rád tě zase vidím Desire,ačkoliv naše poslední setkaní nedopadlo zrovna ideálně."Prohlásil doktor Evans.Fisher mě mezitím svázal.,,Co po mě zase chcete?"Zeptám se opatrně.Doktor Evans se zasmál.,,Nemusíš se bát Desire,chci se tě jen na něco zeptat."Řekne klidně.,,To jste říkal i včera a nedopadlo to nijak slavně."Podotknu.On se jen opět zasmál.,,Dost těch hrátek, Desire.Kde jsou ty ostatní?"Pozvednu obočí.O kom to zatraceně mluví?,,Ty ostatní co?"Podivím se.,,Ty ostatní experimenty,Desire!A nelži, víme ,že víš kde jsou."Na to nic neřeknu, nezradím své přátele, to radši zemřu.,,No tak Desire,přece to víš."Snaží se  mě přemluvit Evans.,,Polib mi hrnec."Řeknu vzdorovitě.Doktor se ušklíbl.,,Možná tě tohle přemluví."A luskl prsty.Fisher do mě ze zadu strčil a já spadla do kádě s vodou.Voda byla studená jako led.Fisher mě držel ze zadu za hlavu a úspěně mě tak topil.Po nějaké době,mě to připadlo jako hodiny, mě vytáhl ven z vody.Zalapala jsem po dechu.,,Tak co Desire,řekneš nám kde jsou tvé kamarádky?"Vykašlala jsem vodu a vzdorovitě se na něj koukla.,,Nikdy,uštřete si práci a rovnou mě zabijte."Prohlásím naštvaně.Doktor Evans znovu luskne prsty a já se znovu ocitla pod vodou.Vrtěla jsem hlavou ve snaze dostat se z Fisherova sevření.Všechny mé pokusy však byly naprosto marné.,,Však my tě donutíme mluvit."Slyšela jsem doktora Evanse, když mi Fisher dopřával 5 vteřin na popadnutí dechu.,,Tohle je k ničemu."Prohlásil Fisher po chvilce a schodil mě dokádě celou.Evans se na chvíli zamyslel.,,Možná se ptá špatná osoba,ale naštěstí pro tebe Desire je tady někdo kdo tě zajisté donutí promluvit.Fishere přiveď Madelaine."Fisher přikývne a odejde pryč z místnosti.Třásla jsem se zimou a možná i trochu strachem.,,Neboj se má drahá Desire,náš host ti jistě zlepší náladu."Prohlásil doktor Evans a popošel kousek blíž k mé kádi s vodou.,,Má drahá Desire,ani nevíš co na tebe čeká."Řekl s mírným nadšením.Najednou se rozrazili dveře.Slyšela jsem klapot podpatků.,,Doufám,že neplýtváte mým časem Monsieur Evans."Ozval se ženský hlas se silným francouzským přízvukem.,,Vždyť to je Desire!"Klapot podpatků se přiblížil k mé kádí.,,Fishere,okamžitě ji vytáhněte!"Vyjekla ona žena.Fisher ji poslechl a vytáhl mě ven z vody.Rozkašlala jsem se.,,Nechce se s námi bavit, napadlo mě že vy by jste ji dokázala donutit."Prohlásil doktor Evans.,,Jsem ráda,že tě konečně vidím ma princesse."Promluvila ta žena na mě.,,Dejte mi pokoj,já své přátele nezradím.Radši mě rovnou zabijte."Neměla jsem odvahu abych se podívala na tu ženu přede mnou.Ležela jsem na zemi a snažila se popadnout dech.,,Proč bych zabíjela vlastní dceru?"Vyděšeně se kouknu nahoru.,,Maman?"Má matka se na mě usmívala zatímco já jsem vyděšeně couvala za sebe.,,Ne to není možný,jsi mrtvá."Matka se jen zasmála.,,Desire,připadám ti snad mrtvá?"Zavrtím hlavou.,,Moc ráda tě zase vidím princezno.Vyrostla jsi do krásy."Prohlásí a pohladí mě po tváři.Já ucuknu.,,Co tu děláš?"Byla jsem zmatená.Celou dobu jsem si myslela,že je mrtvá a ono se stane tohle.,,Neboj se,vše ti vysvětlím.Když jsi zmizela já a tvůj tatínek jsme tě hledali snad všude.Podařilo se mi tě najít,respektive jsme našla Alastora Hollanda.Viděla jsem co dokážeš a moc mě to zaujalo.Velice mě to zaujalo.Mluvila jsem s ním.A  s jeho pomocí jsem získala úžasné schopnosti.Bohužel jsem mu musela slíbit,že se k tobě ani nepříblížím."Cítila jsem jak se ve mě hromadil vztek.,,Takže celou tu dobu co jsem si myslela,že nemám nikoho,že jsem a vždycky budu a všechno sama,ty jsi tam byla a nic neřekla?A to si říkáš moje matka?Ty moje matka nejsi,moje matka je Elizabeth Evansová,žena co mě vychovala.Dokonce i můj kamarád Steve je lepší matka než ty!Jak si mě tu mohla nechat,když jsi věděla co za věci mi tu provádí?"Snažila jsem se dostat z toho pitomýho provazu, kterým jsem byla svázaná.,,Já vím,že jsme nezačaly zrovna dobře ale všechno napravím, jen zjistím kde jsou ty zbylé experimenty. Jen se ti podívám do hlavy."To mě fakt neuklidnilo.Vrtěla jsem se a kopala.,,Ani se ke mě nepřibližuj!"Varuju ji. Konečně se mi podařilo dostat se ven z toho otřesnýho provazu ,kterým jsme byla svázána.Pomocí telekineze jsem sebrala Fisherovu zbraň a namířila ji na mou matku.,,Přibliž se a vystřelím."Varuju ji.,,Odhoď tu zbraň Desire."Má matka se ke mě však pořád přiblížovala.Máchnutím ruky ji odhodím na druhý konec místnosti.Fishera schodím do kádě a s Evansem praštím o zeď.,,Mimochodem,jmenuju se Natasha,žádná Desire."Řeknu a chystám se odejít.,,Děláš chybu."Ozvala se ještě moje matka.Naneštěstí měla pravdu, neboť jakmile jsem otevřela dveře všimla si mě početná skupina stráží.Nedokázala jsem se skoro bránit.Jeden z nich švihl mou hlavou o zeď tak silně, že jsem téměř okamžitě upadla do bezvědomí.