Zero

25. Nový domov

Natasha

Naposledy jsem se podívala domov,který opouštím. Hawkins mi bude chybět.Ale nemám na výběr.Navíc,beze mě jim určitě bude líp.Moc dobře totiž vím jak by Holland zuřil kdyby zjistil ,že jsem živá. Nastoupila jsem do autobusu.Našla jsem si sedadlo jen sama pro sebe.Venku pršelo.Jestli pak už Simon zjistil ,že jsem zmizela?Našel už ten dopis co jsem tam nechala?Ano,napsala jsem mu dopis na rozloučenou,kde jsem mu vysvětlila co se stalo a doporučila mu aby nehledal.Snad si to vezme k srdci.Budou mi chybět moji přátelé.A hlavně Will.Co si o tom jen pomyslí?Určitě se bude zlobit.Ale bude v bezpečí a to je hlavní.Popřela jsem si hlavu o chladné okénko.Přesto že jsem věděla ,že dělám tu správnou věc jsem se cítila špatně.,,Co dělá takové malá děvče takhle pozdě na cestě?"Otočím se za hlasem.Hlas patřil nějaké staré paní.Seděla na sedačce vedle.,,To je moc dlouhý příběh."Prohlásím vyhýbavě.,,Máme dost času."Odpověděla stará paní s úsměvem.Povzdechnu si.Musím si vymysle nějakou lež.,,Mám problémy s rodiči."Začnu.,,Oni jsou moc ochranitelští a mají až přehnaný strach.A tak jsem se rozhodla,že pojedu na pár dní za babičkou."To jsem ale dobrá lhářka.Stará paní si mě chápavě prohlédne.,,Tvoji rodiče to určitě myslí dobře.Pamatuji si když jsem byla v tvém věku,taky jsem měla problémy s rodiči.Ale neboj se,všechno se to zlepší."Stará paní se na mě usměje.Kéž by to všechno bylo tak jednoduché.Na další zastávce jsem už konečně vystoupila.Bloudila jsem městem,nebyla jsem si jistá kam mám vlastně jít,tentokrát jsem sebou neměla El,která by mě navigovala.,,Hej krásko,co tu děláš tak sama!"Protočila jsem oči nad tou nechutnou poznámkou.Otočila jsem ,za mnou stála parta kluků,asi okolo 17.Mou odpovědí byl zvednutý prostředníček.,,Ale no tak kotě nebuď chladná."Prohlásil jeden z nich.,,Hele co nechápe na zvednutém prostředníčku?Nevíte co to znamená?Znamená to že máte táhnout do háje."Vysvětlím naštvaně. Oni se jen zasmáli.,,Kočička vytahuje drápky."Popošla jsem jednomu z nich a pořádně mu jednu vrazila.,,To si teda piš."A kopla jsem ho tam kam slunce nesvítí.Jenže v ten moment mě jeden z nich chytil zezadu za ruce.,,Dávej si bacha kotě."Snažila jsem se mu vyvléct ale nešlo to.,,Neboj bude se ti to líbit."Znechuceně nakrčím nos.,,Hej debílci nechte tu holku na pokoji!"Chlapec mě pustil na zem a i se svými kamarády utekl pryč.Ten hlas mi ale byl nějak povědomí.,,Natasho?Co tu děláš?Nemáš být s Jane v Hawkins?"Zvedla jsem pohled a hned zjistila,že je to Axel.Zvedla jsem se ze země a hned ho objala.,,Moc ráda tě vidím.Vezmeš mě prosím za Kali?"On přikývl.,,Hádejte koho jsem našel na ulici!"Řekl Axel hned jak jsme vešli dovnitř.,,Hele bloncka se vrátila."Prohlásila Dottie.Ostatní na mě jen překvapeně koukali.,,Natasho co tu děláš?Stalo se něco?"Zeptala se mě Kali starostlivě.,,Ne,teda vlastně ano,ale je to na dlouhé vyprávění."Vysvětlím.,,Spusť."Pobídne mě Kali. A tak jsem jí teda řekla vše.Naprosto vše,od Bena po nájemného vraha.,,Vím,že pro mě Hawkins není bezpečné a vážně jsem nevěděla kam jinam."Jedna slza mi stekla po tváři.,,Neboj se Nat. Pomůžeme ti.Ale teď si běž radši lehnout.Nejspíš si unavená."Já Kali objala.,,Děkuju."S úsměvem jsem se vydala do pokoje,kde jsem spala,když jsem tu byla posledně.,,El jestli mě teď slyšíš,prosím moc tě prosím,neříkej jim kde jsem.Vím ,že to co jsem udělala bylo dost zbabělé ale byla to ta správná věc.Takže tě prosím,neříkej jim kde jsem.Zapomeňte na mě.Možná se jednou vrátím ale nemyslím si,že to bude někdy teď a prosím řekni Willovi,že ho miluju."Pak jsem se už uložila ke spánku.Kdybych tehdy jen věděla,že mě El vážně slyšela...