"Louisi! Lásko, ty blbe!" Smál jsem se, když můj dokonalý přítel spálil lívance. "Harry" posmutněl.
"Nic to není, příště to dokážeš" zachechtal se a já jsem mu věnoval polibek.
Měl tak sladké rty. Líbal bych je pořád.
Po nevydařené snídani jsem udělal sendviče a společně jsme se nasnídali. Včerejší slib jsem dodržel a tak jsem Louiho vzal do kina.
Na 'Na vlásku", ano prosím, my jsme dospělí lidé.
Oba jsme milovali pohádky a hlavně animované. Louis se tam hodně smál mezitím, co já jsem vnímal jen jeho krásu a držel ho za ruku.
Byl jako prvňáček. Roztomile sladký, jak smíchem tak i hloupostí.
On byl takové moje miminko.
Byli jsme spolu už dva roky. Dva krásné roky.
Znamenal pro mě všechno.
"Harry? Chyť mě!" Rozesmál se a běhal po domě. Běžel jsem za ním a chytl ho během chvíle. Běhal jsem dost rychle a navíc můj miláček zakopl a spadl na sedačku.
Smál jsem se a sedl si k němu pričemž jsem mu ihned věnoval polibek.
"Miluju tě" objal jsem ho. "Já tebe"
"Vstávat" chechtal se ten rozkošný brunet a tahal ze mě deku. "Louiih" vydechl jsem unaveně a on se jen chechtal.
"Dnes přijede Niall" zaculil se a já jsem se pousmál. "Tak já jdu vařit" zamumlal jsem. "Nene, my spolu" vyhrkl a šli jsme spolu udělat oběd.
Opět salát s masem a vařené brambory.
S Louisem jsme mohli jíst salát pořád.
Samozřejmě Niall saláty nemusel denně jako my, ale protože my ano, tak jsme udělali opět salát, ale brambory jako bonus k tomu.
Pro Nialla.
"Ahoj" objal Louis blonďatého hocha a hned potom následovalo mé a jeho objetí. "Ahoj kluci" šťastně se usmíval a Loui ho pozval dál a zavřel za ním dveře.
Jako kdybych tohle už někdy zažil.
Společně jsme se naobědvali a Niall celou dobu mluvil o tom, jak je v Irsku. "Musíme tam někdy jet" chytl jsem Louise za ruku, tomu se rozzářili očka a nahl se přes stůl aby mi věnoval polibek.
"Můžeme někdy spolu jet stanovat" vyjekl Niall nadšeně. "Souhlas!" Křikl Louis a já se zasmál.
Byli tak roztomilý.
Plánovali jsme, co si v Irsku musíme prohlédnout a zároveň jsme všichni tři leželi v posteli a koukali na filmy.
Lou?! Lou?!
Postel byla prázdná. Vyběhl jsem z ní a hledal Louise po domě.
Sakra, kde je?!
"Louisi! Louisi!" Křičel jsem a pak přišel on, Niall.
"Harry.. Vždyť"
"Vždyť co?!"
"Ty si to nepamatuješ?" Pípl.
"Co sakra?!" Křičel jsem.
"Harry.. Louis, Louis před rokem umřel.. Ve vašem domě hořelo.. Ty si to přežil jako jediný.."
Teď mi to došlo.
Tohle nebylo reálné,
Harry.
