Hnědovlasý muž šel tichou knihovnou, kde se v tu chvíli roznesly mlaskavé zvuky maličkých bosých nožiček.
"Už zavíráme, musíte jít," šeptl tiše do tmy a v tom spozoroval světlé vlásky.
Blond barva zářila do jeho očí a on se pomalu sehl k maličkému vyhublému tělu.
"Oh, ahoj maličký," vydechl a koukl na blonďáčkova roztomilá ouška ve vláskách.
Jeho ouška se zachvěla jakmile ho brunet pohladil po tělíčku a očíčka napínavě sledovala toho neznámého bruneta.
Ten pohlédl na jeho krk, který objímal obojek s jménem.
"Niall," vydechl. "Někdo tě tu nechal?" Optal se a blondýn přikývl.
"Tak pojď," vzal maličkého do náruče a odnesl ho z chladné knihovny do svého teplého bytu, který se nacházel hned v posledním patře knihovny.
Louis byl velmi spokojený se svou prací, miloval učit a miloval knihy.
Zatímco maličký Niall byl rád za péči a lásku, která mu však nebyla přána.
"Tak, lehni si na sedačku, udělám ti teplý čaj," zachumlal maličké stvoření do deky a odešel naproti do kuchyně.
Jeho modré studánky ho sledovaly ze sedačky a bedlivě pozorovali každý pohyb hnědovlasého krasavce.
Pomaličku seskočil ze sedačky a putoval k němu, otřel se o jeho nožky a tiše mňoukl.
"Copak?" Usmál se brunet a klekl si, aby na něho mohl maličký vidět pořádně.
"Meow," tiše mňoukl a olízl staršímu tvář, ten se zasmál a podrbal jeho bradičku.
Jeho vrnění se rozlehlo po celém pokoji a Louis se usmíval a nepřestával ho opečovávat.
Té noci přiskočil Niall s nakrčeným nosíkem k Louisovi a otřel nosík o Louisovi rty.
"Jakto, že ještě nespinkáš?" Vydechl čerstvě vzbuzený brunet a promnul si oči.
"Hajat s tebou," pípl Niall a začal Louisovi pečlivě olizovat tvářičku. "Dobře, dobře zlatíčko," smál se a nechal se tentokrát opečovávat on.
Jeho jazýček byl roztomilý, dokonce až moc.
Byl jemný a Louise neskutečně lochtalo, jak s ním myl jeho tvář.
Očíčky se zastavil v těch jeho a sledoval všechny jeho odstíny.
"Mlíčko," po čtyřech cupital na kraj postele z které opět seskočil a pádil do kuchyně.
Louis se smíchem vstal a vzal si pantofle, které příjemně zahřály jeho nohy.
Když konečně dorazil do kuchyně, rozsvítil a spatřil Nialla jak sedí na lince a hýbe ocáskem.
Přísahal by, že tohle kotě je zlatý anděl.
"Chceš ho ohřát?" Optal se starostlivě svého nového přírůstku, když vyndaval mléko z lednice a ten jen zakýval hlavou na souhlas.
Nalil mléko do sklenice a dal ho do mikrovlnky, kde ho během minuty ohřál do příjemné teploty na pití, ne příliš horké a ani studené.
Maličký se pustil do toho a celý hrneček vypil, měl velmi směšné fousky a to přimělo Louise se usmál a natáhnout se pro papírový kapesník.
"Ne," odstrčil Niall Louisovu ruku a věnoval mu pohled.
"Musím ti to otřít," vydechl a usmál se.
"Tak jako to dělá Niall," našpulil rtíky a Louis se zasmál a olízal přebytečné mléko na jeho pusince.
Niall jen zavrněl a Louis měl jasno.
Tohle maličké stvoření bude odteď patřit jen a jen jemu.
