věnováno: Reggie6996 ❤️🦄🌈
"Harry! Harry bože notak dělej!" Křičel na mě Louis a já jsem rychle popadl sedlo a uzdečku a běžel za ním.
"Louisi, ale já nechci," zamručel jsem a koukl na poníka, který se pásl ve výběhu s dalšími poníky.
"Neboj se," ušklíbl se a věnoval mi polibek.
"Poníci nekoušou," zasmál se a já protočil očima.
"To nekoušou, ale bojím se, že když si na něho sednu, rozjedou se mu nožičky a budeš mít z poníka koberec do obýváku před sedačku," zvedl jsem jedno obočí a Louis se plácl dlaní do čela.
"Bože můj Harolde Stylesi," zamumlal a vlezl do výběhu k poníkům, měli jsme je kvůli dětem, koně jsme měli jen dva, ale ty byli na soutěžích s Niallem.
Přece jen Niall uměl stále lépe jezdit na koni než já a Louis dohromady.
"Tak," vydechl Louis když natáhl uzdečku a poníka přivedl k plotu, nakonec nebyl tak malý, ale stále to byl kůň střední výšky.
"Ale já nechci," zamumlal jsem opět s nadějí, že toho nechá, nechci mu toho koně zmrzačit.
"Skvělé, takže si prostě zajezdíš a bez odmlouvaní," nakazál mi a já si jen dal ruce křížem.
"Huh, vždyť víš, že top jsem vždycky já," Louis přimouřil oči a něco pro sebe zamumlal, otočil se k poníkovi a dal mu ruce na hřbet pričemž se na něho snažil vyskočit, musel jsem se začít smát, když se mu to nedařilo.
"Jsi tak maličký," větou jsem šťouchl jako do vosího hnízda.
"Tak si zkus vyskočit na dvoumetrovýho koně ty chytráku!" Vyštěkl a já si skousl ret, abych se nesmál.
"Ten poník má sotva metr," odkašlal jsem si a tak si opět vysloužil Louisův probodavající pohled.
Pokrčil jsem rameny a tiše se zasmál.
"Hned si na něho vylez," nakazál opět a já vešel do výběhu. Poník mi byl nad pupík, což mě celkem uklidnilo, nebyl zas tak malý, opravdu ne.
Podrbal jsem ho na kštici a mluvil nějaká slova, která mě napadala, aby poník věděl, kde zrovna jsem, i když byli poníci velmi hodní, stále jsem se trochu bál a přece jen mám zase jinou hmotnost než dítě.
Přešel jsem k boku a pomalu se dostal do sedla, uf.
Louis se na mě koukl a poplácal poníka po pleci.
Jakmile jsem se chytl uzdečky, poník se pomalu dal do kroku a já jsem si užíval tu klidnou houpavou chůzi.
Když jsem však po pár minutách uslyšel motor, otočil jsem se a pohlédl na stříbrný Range Rover s přívěsem pro koně, Niall.
Že by už byl tak rychle zpět?
Odsedlal jsem poníka, vzal uzdečku a pospíchal do stáje, kde už se nacházel i Louis.
"Ahoj," usmál jsem se na Nialla.
"Čau, brácho!" Plácl si semnou a já konečně slyšel řehtání svého hřebce Gaspariho.
Byl to přísně černý hřebec, měl dokonce přes dva metry a jeho hříva byla zapletená do malých copánků stejně jako jeho ohon.
Mezitím co Regata, byla čistě bílé plemeno kladrubského koně.
"Jsou unavení, tak je nechte ať si odpočinou," mrkl Niall a já jsem Gaspariho odvedl do boxu, stejně tak udělal i Louis s Regatou.
"Tak děkujeme," usmál se Louis a Niall se jen zasmál.
"Já děkuju," objal Louise a protáhl se.
"Je tu Max?" "Jo je, zrovna jsem jí viděl u Malaister," ukázal Louis směrem k stáji, kde se nacházel náš jediný hafling.
Usmál se a hned se vydal ke stáji.
"Venku je sluníčko a prší," fňukl Louis a já jsem dal Gasparimu pamlsek.
"Moc hodný," věnoval jsem mu polibek na nozdry a vzal Louise za ruku.
"To je náhodou super, nemyslíš?" Políbil jsem ho a šel s ním k poníkům.
"Proč nejdeme domů?" Zamumlal Louis a já jsem s ním vešel do výběhu a hned jsme si to zamířili do zatepleného přístřešku, kde měli seno, kamennou vanu s vodou a granule.
Oba jsme si lehli pod přístřeškem do sena před boxy a koukali na nebe.
"Tohle si pamatuji, děláš to vždy když prší," zasmál se tiše Louis a palcem hladil hřbet mé dlaně.
"Ale ty to miluješ," věnoval jsem mu polibek na rty a on přikývl.
Na nebi hrála dokonalá duha a my jsme byli obklopeni maličkými milujícími stvořeními.
To koně nás dali dohromady a já jsem je za to nepopsatelně miloval, ovšem že ne tak, jako jsem miloval jeho, mého Louise.
