"Seš si jistý?" Optal jsem se blonďáčka, který šel právě teď vedle mě cestou do salonu.
"Bolí to hodně?" Optal se se strachem a já zakýval hlavou.
"Záleží na jakém místě, ale pochybuju, že si to necháš tetovat na péro," ušklíbl jsem se a Niall se smíchem zakroutil hlavou.
"Asi na ruku," ukázal si za na ploché místo u loktu a pousmál se.
"Souhlasím a schvaluju," zasmál jsem se a pohladil ho po vlasech, následně jsme vešli do salonu.
"Co to bude?" Usmál se tatér a čistil místo po někom, kdo právě odešel.
"Jen nápis 'dedication to the band'," usmál se Niall a na požádání se ihned posadil na židli a chytl mě za ruku, musel jsem se usmát, je tak roztomilý.
Vždy se tohohle bál, nechtěl nic takového.
Pak jsou tu lidi jako já a Louis, kteří začnou hned během pár let, jak se mi po něm moc stýská.
Opět jsem se začal soustředit na Nialla a tatér vyndal jehlu a barvu na další chtěné tetování.
Niallovi očíčka zářila a byla dosti vykulená, ovšem když se opět ozvali dveře, Niallův úsměv se rozzářil jako slunce.
Brunetka ihned přešla k Niallovi a vzala ho místo mě za ruku.
"Ahoj Ni, moc se omlouvám za zpoždění," vydechla a pohladila jeho vlasy.
"Hlavně že jsi tu," řekl šťastně a sledoval, jak se jehla v tu chvíli zapíchla do jeho kůže, z jeho obličeje bylo poznat, že to vydrží.
Celine hladila palcem jeho dlaň a usmívala se.
"Musím jít, tak ahoj," vydechl jsem tiše a zmizel ze dveří salonu, ne že by mi jeho přítelkyně vadila, ale já jsem musel vidět Louise.
Už to byli tři měsíce a já trpěl vidět ho jen na fotkách, jen doufej, že je doma.
Jakmile jsem dorazil k jeho vile, zazvonil jsem na zvonek a čekal, dokud se neotevřeli dveře a v nich se neobjevil modrooký brunet.
"Hazz?" Vydechl a promnul si oči, jako kdyby ještě spal.
"Ahoj Lou," šeptl jsem s úsměvem a otevřel jsem si branku a následně se vydal k němu a objal jeho drobné tělo.
"Rosteš vůbec?" Poškádlil jsem ho a zasmál se, načež jsem obdržel ránu do hrudi a naštvaný pohled staršího.
"Myslel to Niall vážně?" Usmál se a já mu to kývnutím potvrdil.
"Ach bože můj, vidíš jak jsme toho našeho čistého Ira skazili?!" Zašklebil se a já se musel zasmát, je fakt, že Niall chtěl svou kůži navždy čistou.
"Je to od něho krasné, nemyslíš?" Pohladil jsem Louisovu tvář a ucítil jemné vlhko.
"Lou?" Zvedl jsem mu hlavu za bradu a spozoroval mokré lesklé kapky, které mu stékaly po tvářích.
"Proč pláčeš?" Ihned jsem ho natiskl na sebe a hladil po zádech.
"Už nikdy nebudeme spolu tak jako dříve, že ne?" Šeptl tiše, jako by to měl slyšet celý svět.
"Lou," - odmlčel jsem se - "jistě, že budeme pokud budeš chtít," dokončil jsem větu a hladil jeho ranní rozcuchané vlásky.
Opět jsem zvedl jeho hlavu k sobě, aby se naše pohledy spojily a natiskl tak naše rty po dlouhé době na sebe.
"Už tě nikam nepustím beze mě," šeptl mi a já se chystal na další polibek, když v tom nám oboum pípl telefon.
"Love you guys." - Niall Horan a fotka jeho prvního tetování:
"dedication to the band."
