Moje hlava se motala a já padl na zem, další mrtví se blížíli ke mě a já už jen ležel na zemi a ucítil nápor na své tělo.
Z ničeho nic se mrtví svalil na zem se sekerou v hlavě a ostatní padali, jelikož je zasáhli šípy.
"V pohodě?" Uslyšel jsem hlas a držel si svou ruku.
Viděl jsem rozmazaně a cítil, jak mě někdo zvedá do náruče.
"Myslím," vydechl jsem a zaklonil hlavu přes jeho ruku.
"Jsem Zayn a tohle je Louis," řekl a já otevřel více své oči.
"Niall," pípl jsem, ale v tom už jsem ležel se silnou bolestí na zemi.
"Au!" Sykl jsem a chytl si ruku.
"Kurva kousli ho!" Křikl černovlasý a brunet hned svraštil obočí.
"Klid sakra!" Řekl a sklonil se ke mě. "Neřekl si, že tě kurva kousli," mračil se černovlasý.
"Kousl mě pes!" Bránil jsem se a ztrácel více a více krve, což způsobovalo mé stavy.
"Pes?! Kde byl nějaký pes?!" Vydechl a skřížil si ruce na hrudi.
"Jedl jsem a vrhl se po mě.. Já.. Kopl jsem ho a on se nabodl na železné tyče, zabil jsem ho," pípl jsem rozklepaně a on pootevřel rty.
"Zabil?! Byl to sakra pes!" Vyjekl a svraštil obočí.
"Co by si dělal ty?" Vydechl Louis a sklonil se ke mě.
"Ukaž mi to," vydechl brunet a vyhrnul mi rukáv, hlasitě jsem sykl a on si to danou chvíli prohlížel.
"Hmm, může to být od čehokoli, máme v blížím táboře doktora, podívá se ti na to," vydechl a Zayn se ublíženě podíval, stále měl ruce v kříži na hrudi a koukl na mě.
"Tak co?" Vydechl a brunet na něho koukl.
"Musí se na to podívat Harry," řekl a koukl do jeho očí.
Pomalu jsem se zvedl a šli jsme dál, museli jsme.
Motala se mi hlava a já začínal vidět fleky a hvězdičky, začal jsem zrychleně dýchat, spadl jsem na zem a už jen slyšel výkřik.
Vzbudil jsem se na zemi a předemnou stálo asi šest lidí.
Mluvili spolu a já koukl na Louise.
"Potřebuju doktora," zasípal jsem a hlasitě vykřikl, když těsně vedle mé hlavy zazněla střela z brokovnice.
Ze dveří vyběhl Zayn a strčil do bruneta, který padl na zem.
"Nialle, si v pořádku?" Vydechl, najednou byl jiný.
"Ne," zasténal jsem a skoro nedržel vzlyky, brunet se zvedl a zrychleně dýchal.
"Musíme mu pomoct," vydechl Louis. "Kousl ho pes, potřebuje ošetřit," dodal a Zayn na mě koukl.
"Pomoz mi," vydechl jsem a on opět smutně svraštil obočí.
"Snažím se," vydechl a já koukl na vyššího kudrnatého muže.
Dlouhé kudrnaté hnědé vlasy, plné rty a slušné oblečení, košile a skinny jeans.
Klekl si ke mě a já mu pohlédl do smaragdových očí.
"Ukaž," vyhrnul mi rukáv a prohlédl si to.
"Těžko říct, co se stalo," vydechl a já koukl na Zayna, který si mě prohlížel a kousal se nervózně do rtu.
"Potřebuju to zašít a vyčistit, prosím," vydechl jsem a opět si ruku chytl.
"Promiň, ale nebudeme plýtvat, jestli tě jeden z nich kousl, byla by škoda zásob, uvidíme jestli se do rána neproměníš," vstal a pomalu se otočil na ostatní.
"Ale já umřu," vzlykl jsem a koukl na Zayna.
"Promiň," šeptl a pomohl mi na nohy.
Pomalu jsme šli ke stodole, kde mě hodlali do rána nechat.
"Tak, tady," vydechl Louis a jemně mě objal.
"Neboj se, bude to dobré," s větou zavřel dveře od stodoly a odešel.
Tma.
Viděl jsem jen pár věcí, padl jsem na zem a tiše vzlykal.
Venku už byla pořádná tma a já uslyšel kroky, mrtví.
Najednou se otevřela stodola a do ní vešel stín, zavřeli se dveře a rozsvítíla petrolej.
"Ahoj," vydechl černovlasý a opatrně se ke přiblížil.
Položil na zem spacák, vlasec, obvaz, jehlu, džus a dezinfekci s čistým lihem.
"Jdu ti pomoct," vydechl a rozepl spacák na který jsme se oba posadili.
"Proč to děláš?" Pípl jsem.
"Protože jsem se předtím choval jako debil, věřím ti," vzal jehlu a navlékl do ní vlasec.
Nejdříve použil dezinfekci a já skousával klacek, nepopsatelně to pálilo a bolelo.
To samé jsem dělal, když začal se šitím, jeden, dva, tři, čtyři, pět.
Pět stehů a Zayn mou ruku obvázal.
Napil jsem se džusu a tiše vzlykal, bolelo to.
"V pořádku," zašeptal a natiskl si mě na svou hruď.
"Podívej se na mě, ano?" Vydechl a já mu pohlédl do očí.
Přiblížil se blíže ke mě a vpil se do mých rtů, zavřel jsem oči a rukou jsem objal jeho pas.
"Je ta ruka lepší?" Vydechl po chvíli a zabalil se ke mě do spacáku, pričemž nás ještě přikryl dekou.
"Ano, děkuju," vydechl jsem a zhluboka dýchal.
"Kolik ti je a co se stalo?" Hladil můj bok a já zavřel oči.
"Osmnáct, ztratil jsem kamarádku.. Napadli nás ostatní lidi z lesů," vydechl jsem.
On vypadal tak na dvacet-pět.
"Musíš se prospat, sladké sny," věnoval mi polibek na krk a já jsem usnul.
"Zayne!" Ozval se výkřik, dost naštvaný.
Harry.
"Si normální?!" Vyčítal mu a já se opatrně posadil.
"Byl to pes vy idioti, nechali byste ho umřít," zavrčel naštvaně a Harry se na mě podíval.
"Omlouvám se, ale jistota je jistota," vydechl.
"Pojďte dovnitř, ještě ti to prohlédnu já, najíš se a lehneš si do tepla," vstal jsem a se Zaynem jsem ruku v ruce kulhal do domu.
Byla tu jiná teplota, krásné teplo.
Po kontrole mé rány jsem skončil v kuchyni a jedl křupky s mlékem.
Zayn seděl vedle mě a hladil má záda, bylo to uklidňující.
"Jsi tak krásný," vydechl a věnoval mi polibek na krk.
"Musíš nabrat sílu z jídla," řekl mi a já jsem se pousmál.
Jakmile jsem spolkl sousto, natiskl jsem rty na ty jeho a líně s nimi pohyboval.
"Koukám, že přece jen se ta hrůza na světě dá obejít co?" Uchechtl se Louis a já jsem lehce zčervenal v obličeji.
"Hmmm," pousmál se Zayn a palcem pohladil mou tvář.
"Postarám se o tebe, odteď se ti nic nestane, ne dokud budu dýchat, chodit a žít," vydechl a uchopil mou dlaň do té jeho.
Že by láska na první pohled? Ano.
