"Změnil se," vydal ze sebe brunet a černovlasý se znechuceně zašklebil.
"Pořád spáchal tolik činů, za které si život ani nezaslouží," vyhrkl Shawn a Louis bouchl do svého stolu.
"On se změnil!" Vykřikl hlasitě a silně si skousl ret.
"V čem budeme sakra lepší, když mu dáte trest smrti?" Zamumlal Niall podrážděně a Louis přikývl.
"Jo, takže ho máme pustit jakoby nic?!" Křikl naštvaně Zayn a rukama se chytl okraje stolu.
"Ne, jen mi ho nechte," vydechl Louis a stiskl ruku v pěst, byl unavený a vyčerpaný z hádek, které o Harryho vedl.
"Jak myslíš," vydechl Zayn a rozhodil rukama. "Stejně se ohledně ostatních do týdne oběsí," řekl Shawn a Zayn odešel z kanceláře, následovaný jeho skupinou.
"Neoběsí, neboj se," vydechl Niall a pomalým krokem odešel z kanceláře.
Louis pomalu vstal z židle a otřel si oči, potřeboval spánek, ale musel dojít zkontrolovat Harryho.
Vzal klíče a rychlým tempem došel k Harryho cele a odemkl ji.
"Louisi," vyhrkl kudrnatý brunet a Louis se silně kousl do rtu.
"Lásko, kdo to byl?" Pípl a sedl si k Harrymu na postel, opět měl monokla, natrhlý ret a celé oteklé tváře.
"Jeorge," zašeptal a položil si hlavu brunetovi na klín.
"Prosím, nechci tu být, prosím, Lou," vzlykl a Louis začal hladil jeho neposedné a špinavé vlásky.
On se přece změnil. Tohle nemůžou.
Louis tiše vzlykl, přišel jsem silný muž, vrah a pedofil několika obětí, kterým bylo okolo osmi.
Byl silný, drzý a nezlomitelný.
A teď z něho byla čistá troska, každý den mlácený a terčem posměchu a urážek.
Byl jediný, kdo zabil dítě, bohužel rovnou několik.
Louis už tohle nedokázal vydržet, bolel ho pouhý pohled na něho.
Harry tu byl dokonce už i jednou znásilněný, podruhé už ho naštěstí před celým aktem zachránil brunet, kterého nadevše tak miloval.
Louis si byl teď jasný, opravdu se tenhle slabý člověk do pár dnů zabije.
"Na co myslíš?" Ozval se jeho tichý chraplavý hlas a Louis opatrně přikryl jeho tělo.
"Moc tě miluju," vydechl a kudrlinky mu dal za ucho.
"Já tebe," šeptl tiše a Louis si opatrně ulehl k němu, s Louisem se Harry cítil bezpečně.
"Nedokážu to," prolomil ticho opět hlas staršího a Louis si položil jeho hlavu na hruď, bylo mu jedno, že bude mít čisté bíle triko od krve.
"Nevzdávej se, nesmíš, nenechám tě v tom," vzlykl Louis a chytl jeho ruce, aby ho nenapadlo nic špatného.
Ovšem ráno vše změnilo.
Louis se probudil sám a vzlykl, co když se Harrymu něco vstalo, rozhlédl se, byl stále v jeho cele.
Dveře byli dokořán a Louis vyletěl z postele, hned běžel hledat Harryho, úspěšně ho našel až na poslední pokus, jídelna.
Kudrnáč se krčil v rohu a poslouchal samé nadávky a obdržoval silné rány, nohama, předměty a rukama.
"Tak a dost!" Křikl Louis a hned běžel k nim.
"To teda, dost," ozval se hluboký hlas, ředitel vězení McCowl.
"Tohle nemůžete!" Křikl Louis hlasitě, když místnost oddělili plastovou zdí, už jen koukal, jak z Harryho tečou proudy krve.
Plakal.
"Vy nemůžete tohle, Louisi! On je zvíře! Zaslouží si výchovu!" Křičel a mě Louisovi zatemnělo před očima.
Kulka zasáhla přímo hlavu ředitele a on padl k zemi, Harry už se ani nepohl.
