voice. (-larry)

2.4K 185 9
                                        

Koukal jsem na všechny ty tváře, ať marné či úspěšné hlasy.

Ovšem teď přišel chlapec, který mě ohromil i vzhledem, kudrnatý roztomilý brunet.

"Jméno drahoušku?"

"Jsem Harry, Harry Styles," šeptl s malým úsměvem a na tváři se mu objevily malé ďolíčky.

"Tak Harry, kolik ti je?" Optal jsem se ho a opřel se o sedačku.

"Šestnáct,"

"Tak do toho," položil jsem si ruce na stůl a bedlivě ho sledoval.

Podíval se na zem a začal.

S jeho hlasem mnou proudil pocit spokojenosti, všude jsem měl husí kůži a myšlenkami mi proudilo několik vzpomínek na můj první zpěv.

Ovšem tenhle kudrnáč byl symbolem dokonalosti, jak vzhledem, tak jeho zpěvem, byl úžasný.

Každou chvíli, kdy zavřel oči jsem si ukazováčkem přejel po spodním rtu a naslouchal tomu kvalitnímu a božskému hlasu.

Když chlapec konečně dozpíval, ihned jsem se postavil a tleskal jsem, jeho oči zářili.

"Tvůj hlas je úžasný," vydechl jsem dívajíc se mu do očí.

"Jak znělo tvoje jméno?"

"Harry,"

"Víš co Harry? Rád bych opět viděl ten tvůj hezký obličej znovu," vydechl jsem s úsměvem a dal mu tak najevo své jasné ano.

"Ano,"

"Vítej chlapče, třikrát ano,"

Harry s jiskřičkami v očích začal radostně skákat a křičet, všichni tleskali a on se roztomile radoval jako malé dítě.

"To byl poslední," vydechla blondýna s úsměvem a já jsem pomalu vstal a ještě se napil ze své sklenice s vodou.

"Uvidíme se za týden, Louisi," rozloučil jsem se a s úsměvem jsem kráčel od své skupiny porotců.

"Ahoj, Louisi," oslovil mě Simon a já mu věnoval falešný úsměv, ale jakmile jsem se k němu otočil zády, mumlal jsem si pod nos samé nadávky.

Ještě než jsem se vydal pryč z budovy jsem ovšem zamířil na záchod.

Chytl jsem dveře zavřené kabinky a v tom jsem otevřel a klika se stiskla více a za dveřmi se objevil hnědovlasý kudrnáč.

"Oops,"

"Hi," zachechtal se mladičký a následně se o dveře opřel.

"Copak tu děláš?"

"No, to samé co si tu dělal ty," usmál jsem se a jemně přejel dlaní po jeho tváři.

"Si tak krásný, kde máš vůbec rodiče a nějaké kamarády? Podporu?"

"Nemohli přijet, moje sestra je nemocná a zůstala doma, kamarád je v Japonsku a nechtěl jsem ho otravovat,"

"No, ale tak postupuješ," zasmál jsem se a dlaň nechal na jeho tváři.

"Moc si toho vážím,"

"Dostanu tě do finále, když mi něco slibíš, drahoušku,"

"Chci se tam dostat bez pomoci," šeptl a pohlédl do mých očí.

"Šikovný a rozumný chlapec, ale beztak mi něco slib,"

"Cokoli,"

Uchopil jsem jeho bradu mezi palec a ukazováček a dlouze ho políbil.

"Že tohle zůstane během show pouze mezi námi,"

"Slibuji," šeptl a přisál se mi na rty.

ONE SHOTS - (1D , ZM)Kde žijí příběhy. Začni objevovat