"ANOOO! Do toho!" Křičel kudrnatý brunet a svíral v objetí plyšový polštář s nápisem Tomlinson.
Jeho oblíbený fotbalista běhal po zeleném poli a jeho nohy ladně běhaly a nesly ho, jako by byl laňka.
Ruce přikrčené u těla a na tváři úsměv.
Vítr si pohrával s jeho delšími hnědými vlasy a oči modré jako pomněnky.
"Přestávka, hoši!" Vykřikl trenér a Louis se smíchem běžel k lavičce, kde se nacházela jeho láhev.
Maličký nečekal a hned vyběhl na trávník.
"Ahoj," usmál se na bruneta kudrnáč.
"Ahoj, copak?" Věnoval mu brunet sladká slova na oplátku, jelikož ne moc lidí by strávilo čas s fanoušky ve svém volném čase.
"Myslíš, že bych se s tebou mohl vyfotit?" Šeptl s prosbou brunet a jeho idol, na kterého koukal jako na svatý obraz jen s úsměvem přikývl.
"Úsměv!" Zasmál se Louis a Harrymu se automaticky zvedly koutky do úsměvu, cvak.
"Děkuju," zčervenal a koukl do jeho očí, byli opravdu tak nádherné.
"Kolik ti je?" Louis neměl rád ticho, byl to lehce upovídaný typ.
"Zítra mi bude osmnáct," Harry se pyšně usmál a Louis se sklonil pro míč, který následně podepsal a podal mu ho.
Roztomilému kudrnáči, lots of love LouisT ❤️
Harry ihned Louise objal a usmíval se od ucha k uchu.
"Děkuju,"
"Není zač," zasmál se Louis a koukl na něho.
"Můžeš si zítra přijít zakopat, bude sranda, budu tu sám," mrkl na něho a Harry přikývl.
"Zítra v kolik?" Optal se.
"Přijď tak ve čtyři," usmál se a mladší přikývl.
"Tak já musím, mamka už beztak dělá večeři," zasmál se kudrnatý a věnoval brunetovi ještě jeden pohled.
"Tak ahoj," Louis vstal a objal ho.
"Ahoj," nyní se rozloučili, ale nebylo to naposledy.
Harry nebydlel daleko od svého domu, takže tam byl vcelku rychle.
Oba mysleli na toho druhého.
Jejich sny v noci byli o jejich setkání dnes na stadionu.
Oba se pohledem zamilovali.
"Mami, tak já půjdu, abych tam byl včas," usmál se Harry a jeho mamka jen přikývla.
"Užij si to, zlatíčko," políbila ho na čelo a Harry už běžel k stadionu.
Jakmile vešel na stadion, uviděl bruneta v bílém dresu a musel se usmát.
"Ahoj," věnoval mu pozdrav a brunet hned reagoval stejně.
"Tak, připraven?" Zasmál se Louis a Harry přikývl.
"Máš pití?" Harry přikývl a vytáhl si láhev, kterou postavil vedle té Louisovi.
Společně si rozdělili branky, které byly o něco menší než ty, s kterýma se hrálo normálně, ale taková velká plocha byla pro dva hráče přece jen moc velká.
Harry doběhl Louise a vzal mu míč, lehce ho obehrál a pak zakopl o svou nohu a padl na zem, pričemž Louis se smíchem nestihl zastavit, padl na něho a rukama se zapřel okolo jeho hlavy.
"Ach ty tkaničky," zakroutil Louis hlavou a stále se smál.
"Co jsi tak vyděšený?" Usmál se a koukl do jeho očí, zelené jako nejjasnější smaragdy.
"Neboj se, nejsem na holky," zasmál se a Harry tentokrát s ním.
"Děkuju za uklidnění," zasmál se mladší a znovu se zasnil a koukal beze slova na něho.
"Tohle je ale něco, co si vždy chtěl, udělej to," vydechl Louis s úsměvem.
Už několikrát ho tu viděl, několikrát viděl, jak se kudrnáč kouše do rtu při Louisových pohybech, jako by to na něm bylo napsané.
"Udělej to," projelo Harrymu hlavou a tak to udělal, natiskl jejich rty na sebe a nechal se ovládnout Louisem, který polibek změnil v jemné líbání.
Harryho sen se splnil a Louis konečně našel toho pravého.
