Jeho oči opět zrudli a on se nedokázal nijak uhlídat.
Touha po krvi stoupala jako balónek napuštěný heliém do čistého nebe.
On však nedokázal nic jiného, než své tělo týrat a trýznit v sobě.
Krev z mrtvého masa už mu nestačila a on cítil, že se brzy zblázní, jestli nedostane to co jeho tělo potřebuje.
Otevřel okno a vyskočil z něho na střechu po které cupital až dolů.
"Ach," vydechl při pohledu na kudrnáče, který mu stál v cestě.
"Být tebou, nedělám to," vydechl a protočil očima.
"Nech mě být, neznáš mě!" Vykřikl a chystal se na útěk, ale v tom ho na stěnu domu natiskla silná síla ovládána mladším z nich.
"Nech mě," zavrčel menší, ale přesto starší brunet a prokousl si jedním z ostrých zoubků ret.
"Čtu v tobě jako v knize Louisi," vydechl a jeho mechové oči se střetli s těma tmavě modrýma a po krvi prahnoucíma.
"Oh, stále jsem nezapomněl na naše první setkání," vydechl mladší a prstem přehrál Louisovi vzpomínku před očima.
"Já.. Já tě líbal," "Ach ano, Louisi," vydechl kudrnatý kouzelník, jak v mysli, tak i kouzelník pohledem, tak dokonalý jako on snad nikdo nebyl a kdyby ano, nebyl určitě reálný.
"Líbal si něco, co ti nepatří, co ti patřit nemůže," vydechl kudrnatý z nich a koukal na něho upřímným pohledem.
"Kecy," zamračil se menší z nich a natáhl ruku k němu.
"Také si mě kousl," odhrnul své vlasy z krku a Louis zpozoroval jizvy.
"Ach, na to si pamatuji," zašeptal a prstem si přejel po jednom a poté po druhém zoubku.
"Byl jsi pak ošklivě potrestaný, hlad, žízeň a chtíč," přejel rukou po chladné tváři a vpil se do jeho rtů.
"To nesmíme," vydechl starší a schoval si své studené ruce pod jeho kabát.
"Teď nemysli na to, co se nesmí," vydechl mu brunet do úst a tahal jeho jemné vlásky.
"Mám hlad," pípl slabě a Harry zaklonil hlavu na pravou stranu.
"Udělej to Lou," vydechl a Louis zaryl tesáky do jeho krku, pričemž se mladšímu vydral bolestný sten z úst.
Starší se odtrhl a koukl na bledého Harryho, který se pousmál a padl do jeho náruče.
"Ach Harry," vydechl a jeho slzy padaly do jeho tváře.
"Neboj se o mě," vydechl s úsměvem a jeho tvář chytla opět tělovou barvu.
"Nebojím," vydechl Louis a z úst mu kapaly kapky krve, kterou mu Harry nabídl.
